Mincovna Novinky v nabídce.





NOVINKY V NABÍDCE
( 163 produktů v prodeji.)
Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz
Alžběta II. 60. rok mincování
Když jsme volili příběh Alžběty II. jako hlavní téma tohoto čísla, uvědomovali jsme si, že článek o mincích s portrétem této panovnice bude jen vstupní bránou k tématu.

Ale teprve tehdy, když jsem se začal o problematiku podrobněji zajímat, jsem si uvědomil, že mincování této panovnice zaujímá ve světě mnoho prvenství. Tolik, že by jejich popis a rozbor přesáhl rozsah článku, speciálního čísla, ale i obsáhlé knihy.

Důvody pro tento stav jsou nasnadě. Když Alžběta II. nastoupila v roce 1952 na trůn po svém otci Jiřím VI., zdědila monarchii, která ještě stále vlastnila řadu kolonií. Přestože se koloniální systém za vlády Alžběty II. definitivně rozpadl, ještě velmi dlouho se v koloniích razily mince s královniným portrétem. Britské koruně však dodnes zůstávají korunní dependence, jakými jsou Ostrov Man, Jersey a Guernsey. Tyto země patří britskému panovníkovi, nejsou však považovány za součást Spojeného království ani Evropské unie. Britský parlament má ovšem právo vydávat zákony pro dependence a britská vláda spravuje jejich zahraniční vztahy a obranu.
Spojené království má dále čtrnáct zámořských teritorií po celém světě. Ani ta se nepovažují za součást Spojeného království, ale ve většině případů mají jejich obyvatelé britské občanství a právo bydlet ve Spojeném království (platí od roku 2002). Britskými zámořskými teritorii jsou v současnosti Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indicko-oceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos.
Celkem byly peníze s portrétem Alžběty II. vydávány v 78 zemích světa. S přihlédnutím k šedesátiletému vládnutí se nelze divit, že její ražby jsou prakticky nespočitatelné.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012



Cestujeme se zlatem: na Nový Zéland !
Jak se říká jiný kraj, jiný mrav. Tato stará pravda platí i když si budeme všímat exotických ritálů domorodých daňových úředníků při celní deklaraci zlatých mincí dovážených na Nový Zéland.

O co jde ? Každý evropan, který vlastní svou vlastní zlatou rezervu složenou z investičních zlatých mincí ví, že jsou osvobozeny od DPH. Kdo se zajímá ví, že proto, aby tyto mince splnily zákonné podmínky osvobození od DPH musí mít minimální ryzost zlata 900 tisícin. Většina zlatých mincí s tím nemá problém. Už koruny a zlatníky, které dodnes pamatují císaře pána Františka Josefa měly požadovanou ryzost a dodnes si je kupuje celá řada, převážně rakouských investorů. Ale ať již budeme považovat Evropu za pupek světa nebo ne, faktem je že v jiných zemích platí jiná pravidla pro danění zlatých mincí a Nový Zéland není vyjímkou.

Pojďme k jádru věci: tam kde se evropský úředník spokojí s ryzostí 900 tisícin, tam požaduje úředník-protinožec ryzost plných 999.9 tisícin. Z toho vyplývá že při návštěvě Nového Zélandu bude lepší nechat doma mince s nižší ryzostí. Jmenovitě mince Britannia, American Eagle, Krugerrand, a již dříve jmenované mince CK mocnářství. Vzít si můžete raději rakouské Filharmoniky, Maple Leaf nebo čínské Pandy.

Ale to není vše. Pokud máte požadované čtyři devítky ryzosti mince, je zde na Novém Zélandě jedno zda se jedná o minci zlatou nebo stříbrnou !

Opravdu fascinující exotika.

Největší diamant světa
Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.

DŮL CULLINAN VYDAL VÝJIMEČNÝ DIAMANT
Johannesburg – Více než pěti set karátový diamant mimořádné kvality byl minulý týden vytěžen v jihoafrickém dole Cullinan. Tento diamant patří ke dvaceti největším na světě.

EXPERTI URČÍ CENU
Diamant, který u odborné veřejnosti na celém světě probudil vlnu zájmu, má přesně 507,55 karátu a váží přibližně sto gramů. Jeho cena ovšem tak brzy známá nebude: experti musí vzácný kámen nejprve podrobit důkladnému zkoumání, které určí přesné parametry tohoto neobyčejného exempláře. Cena diamantů je ovlivněna několika faktory, mezi něž patří například čistota, váha, sytost odstínu a barva. Nejvíce ceněné jsou diamanty modré, červené, sytě žluté nebo růžové. Naopak k levnějším se řadí bílé se žlutým nebo hnědým nádechem. Na cenách diamantů se projevuje i možnost jejich zpracovatelnosti.

TRADICE POKRAČUJE
Největší diamant všech dob byl v roce 1905 nalezen právě v dole Cullinan, vzácný kámen měl přesně 3 106 karátů. Později byl rozdělen na devět částí, z nichž ta největší, Hvězda Afriky, se stala součástí britských korunovačních klenotů (rozměry jsou 58,9 × 45,4 × 27,7 mm). Nebyl to ale jediný exkluzivní nález z dolu nedaleko Pretorie. Z Cullinanu pochází také modrý diamant Star of Josephine, jenž byl letos v dražbě prodán za rekordní částku 10,5 milionu švýcarských franků (téměř 185 milionů korun). Důl Cullinan byl otevřen v roce 1902. Do roku 2007 jej vlastnil kartel De Beers, který je největším producentem diamantů na světě. Kvůli rostoucím dluhům však De Beers Cullinan za sto milionů euro prodal konsorciu Petra Diamonds.

PERSPEKTIVNÍ KOMODITA
Trh s diamanty zatím v České republice příliš rozšířený není, na chuť mu ale přichází stále více lidí. Investice do diamantů, podobně jako do zlata, představuje hlavně jistotu. Pro spekulativní účely se kvůli nízkým výkyvům v ceně příliš nehodí. V posledních letech rostly ceny diamantů zhruba o deset procent ročně. Výhodou je, že obchod s nimi není celosvětově nijak omezen. Největší diamant, který se prodal v Česku (2008), vážil 2,76 gramu. Jeho hodnota přesahuje šest milionů korun.



ZMATENÉ PENÍZE Výstava v Muzeu Českého ráje v Turnově
Muzeum Českého ráje v Turnově otevřelo veřejnosti na počátku letošního roku výstavu s názvem Zmatené peníze.

Jedná se o putovní výstavu zapůjčenou z Regionálního muzea v Litomyšli, jejímž autorem je Mgr. Petr Chaloupka.

A proč název Zmatené peníze? Protože se jedná o výstavu věnující se období kolem první světové války, kdy se převratné události, které válku provázely, projevily i zmatkem ve financích všech zapojených zemí. Největší část výstavy je věnována Německu, které prošlo velmi složitým vývojem. Zároveň je zajímavé, že výstava nabízí jiný pohled na Němce, než jak je máme často zaškatulkované. Poznáte je, jak byli známí v 19. století – jako národ vědců, filozofů a umělců, a rozhodně nebyli suchary bez smyslu pro humor. Největší část výstavy zabírají tzv. nouzová platidla. V 19. století se začal na nouzovky používat především papír. Je třeba si uvědomit, že celý systém nouzových platidel byl založený na důvěře – vydavatel garantoval, že až krize pomine, vymění nouzovky za normální peníze. A lidé jim důvěřovali, protože věděli, že obchodník nebude chtít pošpinit své dobré jméno. Daná nouzovka se nepoužívala jenom ve vztahu s jejím vydavatelem, ale lidé je používali i při platbách mezi sebou, a tak se mohly dostat i do dalších měst a vzdálenějších krajin.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.

www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2018 Pražská mincovna a.s.