Mincovna



Novinky v nabídce

Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz

Žížala Jůlie a Dáda - 20 mm Au Proof 9 950 Kč
Zlatý dukát k narození dítěte s věnováním 9 950 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2024 9 950 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2023 9 950 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2022 9 950 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2021 9 950 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2020 9 950 Kč
PF - pour féliciter 2024 8 450 Kč
PF - pour féliciter 2023 8 450 Kč
PF - pour féliciter 2021 8 450 Kč
PF - pour féliciter 2020 9 950 Kč
2024 Sedembolestná Panna Mária Au 9 490 Kč
2024 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 090 Kč
2024 - Dukát k narození miminka - čáp 9 950 Kč
2024 - Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 9 950 Kč
2024 - Dukát k narození dítěte 9 950 Kč
2024 - Dukát k narodeniu dieťaťa 9 950 Kč
2023 Sedembolestná Panna Mária Au 9 490 Kč
2023 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 090 Kč
2023 - Dukát k narození miminka - čáp 9 950 Kč
2023 - Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 9 950 Kč
2023 - Dukát k narození dítěte 9 950 Kč
2023 - Dukát k narodeniu dieťaťa 9 950 Kč
2022- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 9 950 Kč
2022 Sedembolestná Panna Mária Au 9 490 Kč
2022 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 090 Kč
2022 - Dukát k narození miminka - čáp 9 950 Kč
2022 - Dukát k narození dítěte 9 950 Kč
2022 - Dukát k narodeniu dieťaťa 9 950 Kč
2021- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 9 950 Kč
2021 Sedembolestná Panna Mária Au 9 490 Kč
2021 - Dukát k narození miminka - čáp 9 950 Kč
2021 - Dukát k narození dítěte 9 950 Kč
2021 - Dukát k narodeniu dieťaťa 9 950 Kč
2020- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 9 950 Kč
2020 Sedembolestná Panna Mária Au 9 490 Kč
2020 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 090 Kč
2020 - Dukát k narození miminka - čáp 9 950 Kč
2020 - Dukát k narození dítěte 9 950 Kč
2020 - Dukát k narodeniu dieťaťa 9 950 Kč
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.

Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.

Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např. stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and Applications (v angličtině).5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)
V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.



Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011