Mincovna

Jiří Věneček

Jiří Věneček


(31. 7. 1940)

Akademický sochař, výtvarník a medailér Jiří Věneček patří k nejvýraznějším postavám české a československé numismatiky. První soutěže Státní banky československé na návrh pamětní mince se Jiří Věneček zúčastnil už v roce 1964. To byl ještě studentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Od té doby vytvořil bezpočet vynikajících návrhů medailí a mincí, za něž obdržel řadu cen. Se svojí tvorbou se účastnil více než sedmdesáti výstav doma i v zahraničí. Kus světa také procestoval, když se od roku 1975 účastnil světových výstav FIDEM – byl v Krakově, Florencii, Helsinkách, Londýně, Budapešti, Haagu, Výmaru, Tampere, Glasgow i v Colorado Springs.

Jiří Věneček se narodil z Litomyšli. Jeho výrazného talentu si všimli už pedagogové v základní škole. Na jejich doporučení odešel na školu uměleckých řemesel do Turnova, kde studoval obor broušení a rytí drahokamů. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ho později ovlivnili zejména vynikající designér Zdeněk Kovář a glyptik Václav Plátek. K medailím ho přivedl legendární český výtvarník Jiří Harcuba, který byl také jeho učitelem.

INTERVIEW

Věnoval jste se průmyslovému designu, vytvořil nespočetné množství plastik i numismatických návrhů. Který z těchto oborů je vám vlastně nejbližší?

Nemůžu říct, že bych některému z nich dával přednost. Hlavně mě zajímají portréty, takže na pamětních deskách mám většinou podobiznu dotyčné postavy. Také jsem dělal hodně písmových pamětních desek. Nejraději mám, když tu práci můžu ovlivnit svýma rukama, při minimálním použití techniky.

Které vaší mince, či medaile si ceníte nejvíce?

Srdeční záležitostí je pro mě zlatá mince Zámek Litomyšl z cyklu Deset století architektury. Tedy mince, která se vztahuje k mému rodnému městu. Cením si ale i medailí s portréty, které jsem dělal opravdu rád.

Vyjmenujte některé z nich.

Například medailí s Bohumilem Hrabalem, Jaroslavem Seifertem nebo Karlem Koželuhem. Na třetím mezinárodním sympoziu medailérů v Kremnici, kde jsem v roce 1992 reprezentoval Českou republiku, jsem dělal raženou medaili s portrétem Josefa Váchala a litou s Otou Pavlem. Kromě nich tam vznikly i lité medaile Krajina Oty Pavla a Krajina pro Rona Duttona.

Máte vyhraněný vztah k určitému historickému období?

Nemám asi jedno vyloženě oblíbené období, kterému bych dával přednost před jiným. Ale jakmile přijde zakázka, tak se s tématem, a potažmo i s konkrétní dobou, rád seznamuji. Chodím do archívů, knihoven, a pak mě opravdu baví motiv zpracovávat. Takže díky té medaili objevuji vlastně historické souvislosti.

K vašim posledním počinům patří medaile Den Horské služby s lyžaři Hančem a Vrbatou, kteří zahynuli v Krkonoších. Můžete ji popsat?

Emisní rada Pražské mincovny rozhodla, že na lícní straně budou postavy obou lyžařů. Na druhou stranu jsem umístil památník Hanče a Vrbaty, který se nachází v Krkonoších. Po obou stranách ústředního motivu jsou lyže a pod ním znak Horské služby. Památník jsem si byl prohlédnout na vlastní oči, ovšem už dávno předtím, než jsem věděl, že budu jednou dělat tuto medaili. Rád jsem totiž v Krkonoších lyžoval.



Přehled dostupných ražeb nesoucích rukopis Jiřího Věnečka

HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,9


Hodnotilo 7 sběratelů. Hlasovat mohou pouze přihlášení uživatelé!

ZLATÉ MINCE SOUČÁSTÍ ČESKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Stránky Zlatemince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj. Cílem jeho digitalizace Národní knihovnou je, aby byl uchován do budoucna a stal se součástí kulturního dědictví českého národa. Proto je obsah stránek Zlatemince.cz archivován několikrát ročně. Archivní záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

České mince a v Čechách vyráběné medaile jsou dokladem kulturní a technické vyspělosti národa. Jsou nositeli ideálů své epochy a dobovým poselstvím budoucím generacím.

České mince