Úřad nejvyššího mincmistra a hormistra, jeho předchůdci a nástupci

Úřad nejvyššího mincmistra a hormistra se sídlem v Praze zájemcům o českou historii přibližuje fond Staré montanum NAČR. Zpřístupňuje badatelům veškeré dochované úřední a účetní knihy a registraturní pomůcky, jakož i spisy vyčleněné z registratur české (dvorské) kanceláře, české komory a starého místodržitelství a jejich nástupců z let 1527-1783 (1825), týkající se správních, právních, zákonodárných, hospodářských, technických a personálních záležitostí v oblasti hornictví a mincovnictví a vlastní spisy úřadu nejvyššího mincmistra a hormistra.

Za předchůdce úřadu nejvyššího mincmistra a hormistra jako zástupce panovníka „při správě hor“ lze považovat ve středověku úřad perkmistra a urburéře, jejichž vznik úzce souvisel se zavedením horního regálu jako práva panovníka na část vytěženého kovu. Z jejich působnosti se však žádné písemnosti ve fondu Staré montanum nedochovaly.

Funkce mincmistra království Českého (magister monetae regalis Bohemiae) jako nejvyššího královského úředníka pro mincovní správu, jemuž byl podřízen i horní hofmistr v Kutné Hoře, byla zřízena až v 50. letech 14. století. Od roku 1392 patřila do jeho kompetence i správa centrálního horního soudu. Jako zemský úředník byl mincmistr zmíněn poprvé roku 1462 a poté 1502 s titulem „nejvyšší mincmistr království“. Do jeho kompetence patřil dohled na horní podnikání, správu horních měst a mincovnu v Kutné Hoře. Na počátku husitských válek byla v letech 1420-1422 nouzově otevřena pražská mincovna, avšak po přestupu Kutné Hory k husitství zanikla. Od roku 1497 mohl panovník rozhodovat, zda se mincmistrem stane pán, zeman či měšťan.

Objevení nových ložisek stříbra v Jáchymově a jeho okolí na počátku 16. století a vznik jáchymovské mincovny v roce 1519 znamenaly zánik horního i mincovního regálu panovníka a vznik samostatné horní správy šlechtického rodu Šliků, kteří tyto doly vlastnili. V čele administrativní správy stál horní hejtman, v čele každého dolu šichtmistr, volený - 4 - kverky (těžaři), do funkce urburéře byl dosazován perkmistr. Horní desátek vybíral desátník. Právo razit v této mincovně tolary (1 tolar = 10 grošů) potvrdil Šlikům český sněm v roce 1520. V témže roce potvrdil Ludvík Jagellonský i Jáchymovský horní řád z roku 1518, sestavený vlastníky dolů, hrabaty Šliky, podle annaberského horního řádu, vydaného v roce 1509. V roce 1548 zabavil císař Ferdinand I. po stavovském povstání, jehož se Šlikové účastnili, jejich majetek a vydal šlikovský horní řád jako nový královský horní řád. V roce 1604 bylo toto jáchymovské horní právo zavedeno i v Kutné Hoře.

V 16. století se značně okleštěná kompetence nejvyššího mincmistra soustředila na dohled na ražbu mince, vybírání horního desátku, dodržování přednostního práva výkupu drahých kovů pro účely státní mincovny a dohled nad zachováváním horních zákonů. Od roku 1548 vyřizovala horní agendu včetně agendy pražské mince německá expedice české komory.

V roce 1528 odňal Ferdinand Habsburský Šlikům právo razit minci a převzal jáchymovskou mincovnu do své správy, dosadil své úředníky, kteří skládali přísahu králi a jen desátník a přepalovač stříbra skládali přísahu též Šlikům.

Smlouva o hory, kterou uzavřel panovník s českými stavy v Praze dne 1. dubna 1534, a která vycházela ze starších nařízení v montanních záležitostech, vydaných buď císařem Ferdinandem I. nebo obsažených ve starém českém zemském zřízení, potvrzovala mimo jiné horní regál panovníka na drahé kovy a sůl a vrchnosti na běžné kovy, předkupní právo panovníka na drahé kovy z dolů soukromých vlastníků a polovinu desátku. Značně také omezila pravomoci horního hejtmana, jehož povinnosti, týkající se dohledu na zlaté a stříbrné doly, urovnávání horních a mincovních sporů a výkup kovů pro královskou minci, přešly na nejvyššího mincmistra.

V rámci centralizace státní správy za vlády císaře Josefa II. byl dekretem dvorské komory č. 754 z 18. února 1784 zrušen úřad nejvyššího mincmistra a hormistra se sídlem v Praze) a jeho agenda, pokud se netýkala soudnictví, byla předána VIII. oddělení českého gubernia (Camerale), které dozíralo také na horní úřady a horní města i na mincovnictví. Horním radům gubernia byly podřízeny rovněž vrchní horní úřady v Příbrami a Jáchymově, které byly založeny v roce 1813, resp. 1814.

Protože byla po obnovení pražské mincovny v roce 1795 kamerální agenda gubernia rozšířena, došlo v následujícím roce ke zřízení nového oddělení s názvem „camerale - montanum“. Jeho personál tvořili dva horní radové, do jejichž kompetence patřilo vyřizování záležitostí horních úřadů, horních měst, odbytu horních produktů a horních poplatků. Od roku 1800 toto oddělení povolovalo i zřizování hamrů a vysokých pecí. Do jeho pravomoci spadaly horní úřady v Čechách, montanní statky a pražská mincovna a mělo též dohled nad personálními a mzdovými záležitostmi horních a mincovních zaměstnanců. Spisy tohoto oddělení byly rozděleny do dvou desetiletých registraturních období a zachovala se úplná řada pomocných knih.

Guberniálním dekretem z 15. dubna 1814 byly dohledu oddělení podřízeny v záležitostech politických, soudních, prodeje horních produktů a směny zlata a stříbra vrchní horní úřady. Od nového registraturního období počínaje rokem 1816 došlo ke změně názvu oddělení pouze na „montanum“.

V r. 1850 přešla veškerá montanní agenda na nově zřízená horní hejtmanství a horní komisariáty.

www.Prazska-mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2017 Pražská mincovna a.s.