SBĚRATEL 2017 Veletrh Sběratel letos rozšíří konference Investor Prague Show
Veletrh Sběratel, největší setkání sběratelů ve střední a východní Evropě, letos oslaví dvacáté narozeniny.
Akce proběhne od 8. do 9. září 2017 na výstavišti PVA Expo Praha Letňany. O den dříve, 7. září, se v pražském hotelu International uskuteční první ročník konference Investor Prague Show zaměřené na různé druhy alternativních investic. Samozřejmě včetně mincí, medailí a bankovek.
Sběratel hostí každý rok přes 200 firem z několika desítek zemí a nabízí sběratelům možnost doplnit své sbírky materiálem, za kterým by museli jinak cestovat do zahraničí. Hlavní výhodou veletrhu je pak možnost na vlastní oči nabízené zboží posoudit a osobní kontakt s prodejcem, což je u numismatického zboží velmi podstatná věc. Veletrh, který je vedle mincí, medailí a bankovek zaměřen primárně na filatelii, filokartii a drahé kameny provází každý rok bohatý doprovodný program. Návštěvníci si také mohou donést vlastní sbírky a nechat si je ocenit od nezávislých odborníků z České numismatické společnosti, Svazu českých filatelistů a dalších profesních organizací.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.
Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).
Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
