Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.
Spojeneckým
bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové
závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný
zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy
divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech
stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.
Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely
realitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Sovereign Zlatá chlouba anglických králů
Tato zlatá mince ve středověku ohromovala současníky, v 19. století stabilizovala Británii, putovala až do nejzazších koutů impéria.
Byla ražena v mincovnách na pěti kontinentech, obchodována byla vysoko nad cenou zlata. Byla také masivně falšována a dodnes je ozdobou numismatických sbírek.
První svého druhu
Sovereign, známý také jako double ryal, zlatá mince s hodnotou 20 šilinků, byl nejvyšším nominálem konce 15. století. První sovereigny byly vyraženy roku 1489 za vlády Jindřicha VII. Název je odvozen ze zobrazení panovníka na trůně na aversu. Revers nesl erb na tudorovské růži. Honosné renesanční provedení sovereignu mělo ohromit ostatní panovníky na kontinentu a dokázat sílu a bohatství Anglie. Kromě sovereignu byly raženy i jeho 2 a 3 násobky na silnějším střížku. Mince měla hodnotu jedné libry šterlinků (20 šilinků), vážila 15,55 g a měla ryzost 23 karátů. Váha i ryzost sovereignu během dalších století kolísala. Razil se i tzv. fine sovereign s hodnotou 30 šilinků. V polovině 16. století se za vlády Jakuba I. pro zlatou minci v hodnotě 20 šilinků začaly používat jiné názvy. Unite, ražený do roku 1662 měl zpečetit spojení Anglie a Skotska a později i laurel, podle vavřínového věnce ve vlasech panovníka. S příchodem strojové ražby byly tyto zlaté mince nahrazeny guineou, pojmenovanou podle země, odkud pocházelo zlato na její ražbu, a sovereign byl zapomenut.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
