MAX ŠVABINSKÝ
Pamětní list Státní tiskárny cenin [2018]
Ve dnech 6. 4. až 31. 5. 2018 probíhala výstava Státní tiskárny cenin (STC) při příležitosti 90. výročí její činnosti. STC působí v oblasti výroby bankovek, dokladů a ostatních cenin nepřetržitě od roku 1928. Zpočátku byla součástí České národní banky, se kterou dodnes spolupracuje. STC u každé ceniny uplatňuje ideální kombinaci použitých ochranných prvků v závislosti na individuálních požadavcích zákazníků, technickém řešení a ceně.
V letošním roce slavíme řadu jubileí spojených s českou státností; 100. výročí Československa, 25. výročí České republiky, 25. výročí České mincovny a také zmíněné 90. výročí Státní tiskárny cenin. Tradiční výrobce českých bankovek při této příležitosti vydává Pamětní list, který má podobu bankovky. Pamětnímu listu ve formátu bankovky na aversu vévodí portrét profesora Švabinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.
Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.
Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.
Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
