Světové investiční mince (3) Wiener Philharmoniker
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se podíváme k našim jižním sousedům.
Nejznámější evropskou investiční minci Wiener Philharmoniker razí od roku 1989 rakouská státní mincovna Münze Österreich AG. Sídlo mincovny se nachází v historické vídeňské budově, kterou nechal v první polovině devatenáctého století vystavět císař Ferdinand I.
Tradice ražby na území rakouské metropole je však mnohem starší a sahá až do roku 1194, kdy se tam pod názvem Wiener Münze objevila první mincovní dílna. Současná Münze Österreich AG je zajímavá i tím, že razí měnu Evropské unie – euro.
Zlatá mince s motivem jednoho z nejlepších světových hudebních těles, Vídeňské filharmonie, dosáhla veliké obliby i mimo Evropu. V roce 2008 se objevila také její stříbrná verze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
MEZI DVĚMA KORUNAMI
Cesta k československé koruně
Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.
Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
