2024 - b.k. - Svatoanežské dukáty - 10 dukát Ag

Holandská Grand Prix za medailérskou tvorbuHolandská Grand Prix za medailérskou tvorbu

Dne 11. února 2012 byla v Teylers Museu v holandském Haarlemu udělena nová cena za současnou medailérskou tvorbu, která je díky své výši 10 000 eur největším mezinárodním oceněním v tomto oboru.

Iniciativa pro vznik této ceny vzešla od numismatika Jaap van der Veena, po němž je tato cena také pojmenována – její oficiální název zní: Cena Jaap van der Veen a Teylerova muzea za současnou medailérskou tvorbu. Historicky prvním medailérem poctěným touto cenou se stal český umělec Otakar Dušek (1974). Ocenění si vysloužil za svou pamětní stříbrnou medaili Kursk-1943. Součástí ocenění je kromě finanční odměny i vydání katalogu a uspořádání výstavy – ta je k vidění do 9. září 2012 v Teylers Museu (obr. 1).

Zahájení

Zatímco pozvaní hosté přicházeli po úvodní recepci do slavnostního sálu, kde měl proběhnout ceremoniál předání ceny, věnoval oceněný medailér panu Jaap van der Veenovi soukromou prohlídku vystavených medailí v prostorách galerie muzea. Oba pánové využili služeb vynikající tlumočnice slečny Beatrijs Irving, která se s bravurou sobě vlastní pohybovala mezi češtinou a holandštinou a její pomoc tak byla neocenitelná (obr. 2).

Slavnostní ceremoniál sobotního odpoledne zahájila ředitelka Teylers Musea, paní Marjan Scharloo gratulací Jaap van der Veenovi k jeho 65. narozeninám. Zároveň mu předala věcný dar – geodu a katalog výstavy Hulde, která v muzeu právě probíhala. Následně paní Scharloo přítomným přiblížila historii a poslání muzea. Zejména se zmínila o kolekci čítající 1500 kusů medailí, jejichž prvním sběratelem byl sám zakladatel muzea Pieter Teyler. Poté byla přítomným přiblížena geneze nové velké ceny za současnou medailérskou tvorbu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič

11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.

Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.

Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

2024 - b.k. - Svatoanežské dukáty - 10 dukát Ag