O medaile Barack Obama je mimořádný zájem.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze se setkala s mimořádným ohlasem a zájmem české veřejnosti.
Praha -
Krátce po zveřejnění informací o její ražbě v médiích byl rozebrán náklad stříbrné i zlaté medaile vydané ve váze 1 troyské unce. Poptávka několikanásobně přesáhla stanovený náklad 500 ks.
Mezi zájemci o medaili převažovali kupci kteří se rozhodli vložit své úspory do ryzího zlata v podobě investičních medailí vůbec poprvé. Na většinu sběratelů kteří si tuto medaili neobjednali včas se tak vůbec nedostalo.
V reakci na tento nebývalý zájem se připravuje vydání druhé zlaté medaile Baracka Obamy poloviční velikosti ( 1/2 troyské unce ).
Nová zlatá medaile bude mít hmotnost jedné poloviny troyské unce, t.j. přibližně 15.56 gramu. Bude ražena opět z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 28 mm. I náklad této medaile bude přísně omezen na 2000 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 16.000 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Zájemci o její koupi se dočkají prvních dodávek začátkem května 2009.
Výtvarné provedení medaile bude stejné. Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
Zájem o tuto medaili se předpokládá nejen od investorů kteří neuspěli s poptávkou na první, větší medaili. Vzhledem k nižší ceně bude medaile dostupná ještě širšímu okruhu sběratelů. Zájemci si ji mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
70. VÝROČÍ VZNIKU STÁTU IZRAEL
Pamětní mince
Palestinská otázka se projednávala na půdě OSN již od roku 1946 a v květnu 1947 byla ustavena Zvláštní komise OSN pro Palestinu – UNSCOP, která vypracovávala návrhy na řešení problematiky Britského mandátního území Palestina. V rámci politiky dekolonizace bylo jasné, že Británie musí dostát svému závazku z dob předválečné Ligy národů a umožnit nezávislý politický vývoj národům žijícím na svém mandátním území.
29. listopadu 1947 přijalo Valné shromáždění OSN závěr y Zvláštní komise pro Palestinu UNSCOP jako rezoluci č. 181 o rozdělení Britské mandátní Palestiny na dva nezávislé státy, na arabský a židovský. Jeruzalém a jeho okolí, včetně Betléma, mělo být pod mezinárodním dohledem – tzv. corpus separatum. Hlasování proběhlo takto: 33 států hlasovalo pro, 13 proti, 10 se zdrželo hlasování a 1 stát se nezúčastnil hlasování. Rozhodnutí VS OSN bylo přijato také drtivou většinou Židů, včetně židovské reprezentace – Židovské agentur y, jejímž předsedou byl tehdy David Ben Gurion.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
