5700 korun z ČNB Nové pamětní mince České republiky
Česká národní banka vydala v poslední době dvě pamětní mince.
Zlatá mince v hodnotě 5000 Kč nese vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Velká stříbrná ražba v nominálu 500 Kč je pak věnována 100. výročí narození Beno Blachuta. Poslední mincí, která vyšla ještě před prázdninami je dvousetkoruna 750. výročí založení kláštera Zlatá koruna.
„V cyklu zlatých pětitisícikorunových mincí představujeme deset výjimečných mostů z různých krajů České republiky. Jedním z nich je právě most v Lenoře. Ten je vedle stavebního materiálu – dřeva – unikátní především díky systému, který pomáhal rovnat dřevo při plavení po Vltavě. I přes to, že toto své poslání už několik desetiletí neplní, zůstává cenným připomenutím historie Lenory a jejího okolí,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
5000 Kč 2013
Dřevěný most na okraji Lenory sloužil k zadržování, počítání a vypouštění splavovaného dřeva z boubínských lesů po Teplé Vltavě. Svou funkci plnil až do vybudování přehrady na Lipně. Dřevěná trámová lávka s valbovou střechou je dlouhá 25 metrů a široká 1,8 metru. Výška chodby dosahuje až tří metrů. V podlaze stavby jsou dodnes patrné otvory, které sloužily k zasunutí trámků zadržujících dřevo. Po jejich vysunutí se nahromaděné dřevo uvolnilo a mohlo plout po řece dál.
Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999.9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,85 mm.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ (2)
Palladium, titan, niob, tantal, mangan a rhodium
Platina si dokázala vydobýt své místo na slunci již v 19. století, zatímco kovy zmiňované v tomto článku se ke slovu dostaly o něco později. Jako první byl při ražbě mincí použit mangan, který se stal součástí slitiny 5 centů USA během druhé světové války. Rozvoj technologií ve 2. polovině 20. století umožnil mincovnám experimentování s dalšími netradičními kovy při ražbě pamětních a investičních mincí.
Palladium
Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston a pojmenoval jej podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý, který společně s rhodiem a rutheniem patří do skupiny lehkých platinových kovů. Zásadního využití se palladium dočkalo v chemickém průmyslu, kde je používáno jako velmi účinný katalyzátor a společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů u automobilů. Poměrně rozšířené je využití palladia v dentálních slitinách se stříbrem, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
