NOVÝ ZÉLAND Stručná historie; komparace bankovek 5£ & 5$ (1981–2015)
Zákonným platidlem ostrovního státu Nový Zéland je novozélandský dolar.
ISO 4217 novozélandského dolaru kód je NZD. Jedna setina (1/100) dolaru se nazývá cent. Nejčastěji symbolem NZD je $, případně NZ$ pro odlišení od jiných národních měn, používajících dolar.
NZ$ byl na území Nového Zélandu zaveden v roce 1967, kdy nahradil novozélandskou libru (NZ£). Poslední emisí librových bankovek byla ND (1940–1967) Captain Cook Pound Issue, kdežto první dolarovou emisí byla v roce 1967 nedatovaná ND (1967–1981) Elizabeth II Dollar Issue. Novozélandská libra byla zavedena v roce 1907 (PS157–PS372 (bankovka 5 NZ£ PS363a–b; 1905) v souvislosti se vznikem dominia (=označení samostatných států členů britského Společenství národů) a byla v paritě s librou britskou. Dělila se tudíž klasicky na 20 šilinků a 240 pencí. Emitentem bankovek od roku 1934 je Reserve Bank of New Zealand. Od roku 1923 do roku 1932 emitentů bylo více, ale nejčastěji používanou institucí byla Union Bank of Australia Ltd.–Wellington Branch. Tato banka byla ale také emitentem některých bankovek podstatně dříve před rokem 1923. Do roku 1923 hlavním emitentem bankovek byla National Bank of New Zealand Ltd.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
