AUSTRÁLIE stručná historie bankovek 5$ & Pick#62a [2016]
Centrální banka Austrálie (Reserve Bank of Australia; RBA) vydala 1. 9. 2016 zcela novou bankovku o nominální hodnotě 5 australských dolarů.
Bankovka navazuje na polymerové bankovky z let 1988–2015. Podle RBA se jedná o novou generaci polymerových bankovek, které se zásadně odlišují od svých předchůdců. Na tento nominál budou navazovat další bankovky o hodnotách 10, 20, 50 a 100 australských dolarů.
Oficiální měnou Australského svazu (je používán i na australských obydlených zámořských teritoriích: Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk) a tří ostrovních států v Pacifiku: Nauru, Kiribati a Tuvalu je jak jsme již uvedli výše australský dolar. ISO kód je AUD a pro označení dolaru je užíván všeobecný symbol $. Symbol dolaru se na bankovkách Austrálie nepoužívá. Velmi často se v literatuře používá kód odlišný kódu ISO. Nejběžnější je A$ nebo AU$. Jednou setinou australského dolaru je cent (1/100). V letech 2001–2002 byl australský dolar z důvodu poklesu hospodářství nazýván pacifické peso. Před zavedením dolarové měnové jednotky byl v australském svazu používán librový monetární systém (1913–1965). Bankovka o nominální hodnotě 5 $ byla vydána opakovaně, počínaje rokem 1967. Vzhledově jsou si bankovky velmi podobné.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Mincovnictví USA (2)
Od kolonií k nezávislosti
Polovina 18. století zastihla 13 kolonií politicky sjednocených a sebevědomějších než kdy dříve. Gradující spory s Británií nakonec vyústily ve válku za nezávislost, která sice vedla k uznání samostatnosti USA, ale nově zrozená federace se díky ní ocitla téměř bez oběživa. Poptávku po drobných mincích se snažili uspokojit vydavatelé soukromých ražeb, majitelé mincoven ve službách jednotlivých států a v neposlední řadě i padělatelé zaplavující americký trh falzy britských mincí.
Kolonie v polovině 18. století
Francouzská a indiánská válka, která skončila roku 1763 vítězstvím Británie, umožnila územní expanzi kolonií do prostoru Nové Francie a vedla k jejich politickému stmelení. Po uzavření Bostonské mincovny se 13 kolonií vrátilo k používání stříbrných španělských dolarů a měděných britských mincí. Massachusetts řešilo nedostatek oběživa dohodou s Británií, díky které dorazila roku 1749 loď The Mermaid s nákladem 217 truhel a 100 sudů s 21 tunami španělských stříbrných mincí a 10 tunami anglických měděných mincí, které byly splátkou za pomoc Koruně ve válce s Francií. Kromě of iciálních ražeb proudilo během 40. let 18. století do kolonií velké množství lehkých britských a irských padělků farthingů a 1/2 penny Jiřího II. a III. Původně lité padělky, v polovině 40. let nahrazené raženými, obchodníci odmítali přijímat za dvojnásobnou hodnotu, jak tomu bylo u prav ých mincí, ale stanovovali si vlastní směnné kurzy. Padělatelé se vědomě zaměřovali na starší mince, což vedlo k tomu, že byly preventivě odmítány i ty pravé. Z původně často neúmyslného importu padělků se v 50. letech stal výnosný nelegální obchod v yužívající mince stažené z oběhu v Británii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
