Narození Jiřího Trnky připomenou medaile z drahých kovů
Letos uplynulo sto let od narození světově proslulého ilustrátora, režiséra a propagátora
českého animovaného filmu Jiřího Trnky.
Společnost Pražská mincovna a. s. k této příležitosti vydala stříbrnou pamětní medaili a připravuje i variantu z ryzího zlata. Návrh vypracoval akademický sochař Jiří Dostál.
Obě novinky jsou součástí ročního programu Kalendárium, ve kterém Pražská mincovna mapuje výročí v ýznamných osobností a událostí v českém i evropském rozměru. „Lícní stranu tvoří kompozice portrétu Jiřího Trnky z tříčtvrtečního pohledu a je doplněna opisem, do kterého
je v horizontální rovině zakomponován letopočet narození a úmrtí,“ popsal autor grafického návrhu medaile Jiří Dostál. „Rubová strana je tvořena volnou kompozicí prvků vztahujících
se k tématu animovaného filmu, to znamená: je zde kamera, filmový pásek a náznak archů listů symbolizujících Trnku umělce kreslíře - výtvarníka pracujícího s animací.“
Jako podklad pro obraz Jiřího Trnky na lícní straně medaile posloužily autorovi různé fotograf ie. „Z nich jsem si v yt vořil řadu kreseb a podle nich pak syntézou v ymodeloval
portrét,“ v ysvětlil Jiří Dostál. Sám na geniálního režiséra, ilustrátora a sochaře také zavzpomínal.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Brunovského emise
Poslední socialistické bankovky
Po krátkém intermezzu z přelomu 60. a 70. let, kdy byl dán prostor novým a neotřelým návrhům, přistoupila Státní banka československá (SBČS) ve spolupráci s federálním ministerstvem financí k sestavení jmenného seznamu výtvarníků, kteří by přicházeli v úvahu při tvorbě nových platidel.
Příčiny k vytvoření seznamu „povolených“ umělců byly hned dva. Za prvé se jednalo o důvody ryze praktické, kdy se po zkušenostech z minulých let se SBČS často setkávala s množstvím nedostatečně kvalitních výtvarných návrhů a v druhé řadě hráli svou roli i důvody ryze ideologické. Patřičné úřady nechtěly riskovat podobný debakl, jaký nastal s vítězným návrhem nerealizované desetikoruny režimu nekonformního Oldřicha Kulhánka s portrétem sv. Jakuba z Levoče.
Nastupující normalizace se ale projevila nejen kádrováním povolených umělců, ale také změnou ideových motivů. Na rozdíl od předešlých let tak už nebylo myslitelné, aby se v návrzích nových platidel objevily náboženské motivy, ale naopak byl dán prostor socialistickým tématům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
