MINCE S BIBLICKÝMI MOTIVY (3) Volná řada zlatých desetišekelových mincí
Již po dvě čísla se věnujeme této zvláštní řadě izraelských pamětních mincí.
Dnes přinášíme dokončení.
Třináctou mincí v této řadě je 10 NIS z roku 2009 s motivem zápasu Samsona se lvem, Samson, hebrejsky Šimšon byl dvanáctýma posledním soudcem, jehož příběh popisuje biblická kniha Soudců. Od narození byl zasvěcencem Božím – nazírem, který nesměl pít víno ani jiné opojné nápoje a nesměl si stříhat vlasy. Právě ve vlasech byla skryta jeho obrovská fyzická síla. Samson je schopen přemoci holýma rukama i lva, což uvádí kniha Soudců 14,5-6. Nakonec je zrazen Pelištejkou Delílou, ženou, kterou miloval. Ta na něj neustále naléhala, až jí prozradil původ své obrovské síly. Poté jeden z Pelištejců spícímu Samsonovi ostříhal vlasy
a Samson ztratil svou sílu. Pelištejci se ho zmocnili, oslepili ho a přivedli do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy. (Soudců 16,16-21). Tam, přikovaný ke sloupům královského paláce, naposled prosil Boha o sílu, aby se Pelištejcům pomstil a Bůh ho vyslyšel. Samson pak objal dva sloupy, k nimž byl přikován a které podpíraly vnitřní palácovou síň, a strhl je. Palác se poté zřítil na všechna pelištejská knížata a lid, který tam byl (Soudců 16,28-30). Tak Samson zahynul pod troskami paláce spolu se svými vězniteli. Samson soudil Izrael dvacet let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
