Cena zlata na novém maximu
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Posledního maxima dosáhlo zlato v březnu 2008, kdy se troyská unce prodávala za 1032 dolaru.
Cena zlata bude v růstu nadále pokračovat. Hlavní příčinou je oslabující dolar.
Dolar výrazně oslabil po zprávě, že ropné státy Arabského poloostrova tajně jednají s Ruskem, Čínou, Japonskem a Francií o tom, že by v budoucnu nahradily dolar v obchodu s ropou košem měn.
V příštích třech až šesti měsících se dočkáme dalších rekordů. Další pokles dolaru je totiž všeobecně očekáván.
Vedle zlata roste cena i dalších drahých kovů.
Rostou taky ceny důlních společností, jako např. Kazkhyms (o 6,9 procenta), Randgold (5,3 %), Antofagasta (3,5 %), Vedantan (4,5 % ) nebo AngloAmericana (4,4 %)
KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (2) Newton a padělatelé
Když Isaac Newton obdržel dopis o svém jmenování v královské mincovně, považoval to za příležitost jak se dostat do Londýna.
Z původně formálního místa se ale stala posedlost a z proslulého vědce se stal správce mincovny, který úspěšně zorganizoval přeražbu všech stříbrných mincí Anglie a stal se postrachem londýnských padělatelů.
Správce mincovny Isaac Newton byl v roce 1795 vědeckou celebritou, jejíž díla byla uznávaná po celé Evropě. Newton měl za sebou osobní krizi a byl rozhodnut se za každou cenu dostat z univerzity v Cambridge, kde se nudil. Jeho známí a přátelé po několik let oslovovali své patrony, aby slavnému vědci obstarali místo s odpovídajícím příjmem. V září roku 1795 přišla z Londýna zvláštní žádost: Mohl by se nejchytřejší muž Anglie Isaac Newton věnovat záležitosti národního významu a poradit, co má Anglie dělat s nedostatkem stříbrného oběživa? Newton se tímto problémem začal intenzivně zabývat a nakonec navrhl stažení všech stříbrných mincí z oběhu a jejich celkovou přeražbu tak, aby se nové mince nedaly okrajovat. Nové mince měly mít cenu kovu odpovídající nominálu, aby nedocházelo k jejich exportu. Newton zároveň doporučil změnit poměr ceny zlata a stříbra. Jeho návrh nakonec uspěl pouze částečně. 17. ledna 1696 bylo sice rozhodnuto o stažení všech mincí, ale nové ražby měly mít stejnou hmotnost.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
