POSTAVEN OBECNÍ DŮM V PRAZE – návrhy mince 200 Kč - sada 3x zlato Proof

Libra Severního Irska (1)

(libra šterlinků £)

Librový monetární systém je pravděpodobně nejdéle používaným peněžním řádem na světě a byl z historického pohledu také systémem nejrozšířenějším. Dějiny libry sahají až do osmého století našeho letopočtu. Nejdříve však libra znamenala pouze jednotku hmotnosti. Slovo pound pochází z latinského slova pendere (= vážit). Libra charakterizovala určité množství stříbra vážící jednu libru. Tato váhová jednotka představovala 453 gramů Ag. Teprve postupem času se z váhové jednotky stala jednotka peněžní.

To, že libra je i v současné době pevným peněžním systémem dokládá také skutečnost, že nejčastější bankovky v oběhu mají poměrně nízkou nominální hodnotu a v historii libry nezaznamenáme náznak devalvace. Nejčastější jsou bankovky £5 , £10 , £20 a £50. Skotské a severoirské banky na rozdíl od Bank of England vydávají bankovku také v nominální hodnotě £100. Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £ 1 000 000 (Giant) a £ 100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu. The Bank of England s Role in Regulating the Issue of Scottish and Northern Ireland Banknotes & Security by Design - A closer look at Bank of England notes [online]. Bank of England).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (13) Církev doby klasicismu – zmrazené naděje

Konzervativní katolická hierarchie závěru 18. a začátku 19. století spíš sledovala než určovala vývoj Evropy.

Už před revolucí byly ve Francii v katolické církvi patrné dva tábory, zjednodušeně řečeno modernisté a konzervativci. Podobně jako tomu bylo u státní a šlechtické heraldiky, i ta církevní na sebe vzala střízlivé klasicistní formy. Také její klid a vyváženost však byly ve zvláštním rozporu s dramatickým vývojem uvnitř církve i v jejích vztazích se světskými mocnostmi.

Ráno 29. září 1786 nasedli v Pistoji před biskupským palácem do kočáru dva muži. Zanedlouho už ujížděli krásnou toskánskou krajinou směrem k Florencii. Tajemník Paolo se s respektem zadíval na unavenou tvář svého pána, biskupa Pistoje a Prata, Scipiona d Ricci. V minulých dnech se vydal ze všech svých sil, když řídil synodu, které se zúčastnilo skoro tři sta biskupů. Ale stálo to za to. Schválené synodní dekrety, které vezou ukázat velkovévodovi Leopoldovi, s Boží pomocí konečně pohnou církví správným směrem. Toskánský velkovévoda Leopold, bratr císaře Josefa II., byl spokojen. Do jeho plánů církevní reformy, kterou uskutečňoval uvážlivěji než jeho bratr, zapadaly výsledky Pistojské synody do cela dobře. Snad ale byly přece jen příliš radikální. Církev se vrací ke své původní čistotě, kterou přinesl Kristus, ruší se inkvizice, mše se mají celebrovat v národních jazycích, zavede se jediný řeholní řád a všechny ostatní se zruší, stejně, jako se nedávno stalo jezuitům... Leopoldovy rozpaky byly na místě.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

POSTAVEN OBECNÍ DŮM V PRAZE – návrhy mince 200 Kč - sada 3x zlato Proof