Rákociho poltury Nález zo Šurian – Kostolného Seku
Šuriansky poklad pozostávajúci z 1756 ks medených poltúr Františka II. Rákociho, nájdený pri prestavbe rodinného domu v Šuranoch, časť Kostolný Sek, patrí k najväčším zachovaným súborom poltúr zo Slovenska.
Je to súbor platidiel, ktoré ako jediné v histórii uhorského mincovníctva neobsahujú údaj o svojom vydavateľovi. Mincí, ktoré mali v dobe svojej razby úplne zmeniť uhorské hospodárstvo, lebo mali do obeživa zaviesť kreditné, štátom či vydavateľom ručené peniaze.
Predkladaná monografia ponúka čitateľovi údaje o okolnostiach nálezu, jeho prevzatí, konzervácii a vyhodnotení. Podrobná ikonografická analýza predstavuje samostatnú kapitolu. Tá umožnila spoznať základné charakteristiky poltúr z košickej a kremnickej mincovne. Obsahuje aj metrologické a metalografické analýzy vybraných mincí. Detailné skúmanie jednotlivých mincí ponúka generálny kata
lóg všetkých poltúr, ktorý je súčasťou knihy na priloženom CD. Kniha obsahuje aj kapitoly o príčinách výroby takýchto mincí, o ich vplyve na vtedajšie obchodné pomery a na celkový vývoj uhorského hospodárstva. O tom, akým spôsobom dokázali viaceré uhorské, aj slovenské mincovne vyriešiť problém razby státisícových emisií poltúr, prečo nastal pokles ich kúpnej sily a prečo ich ľudia naďalej ukrývali.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
