Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku NM I. Nové Město pražské - b.k.

Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace.

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.

Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

Architektura Na mincích, medailích a plaketách

Kdyby se některý s teoretiků medailérství zamyslel nad četností námětů na mincích, medailích a plaketách, vyjde mu na jednom z čelných míst asi architektura.

Stavby nebo jejich části najdeme od antiky až po dnešek ve všech slohových obdobích a obliba jejich užívání bude nejspíš pokračovat i nadále. Vyčerpávající zpracování tématu by si vyžádalo několik svazků a přístup k němu by nabízel více možností. Chronologický, slohový, teritoriální, autorský a našly by se jistě další. Volím proto jako obvykle úvahu opřenou o vlastní zkušenost s komorními reliéfy staveb, jejich souborů a naopak detailů.

Je více důvodů, pro které se architektura na mincích a medailích může objevit. Typická stavba například na první pohled charakterizuje lokalitu a text už to jenom potvrdí. Městská veduta s úspěchem plní tutéž úlohu. Obě, stavba i veduta, dodají kulisu k nějaké významné události, které je ražba věnována. Zobrazení jednotlivé významné stavby může třeba připomenout položení základního kamene, její otevření, také ale zaznamenání hodný příběh, ke kterému v ní došlo, nebo instituci, která v ní sídlila nebo sídlí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku NM I. Nové Město pražské - b.k.