Falza v oběhu Padělky českých bankovek většinou není těžké odhalit
V roce 2010 bylo na území České republiky zadrženo 4986 padělků české měny v hodnotě přes 4,8 milionu korun. Nejčastěji se jednalo o falzifikáty nízké kvality, které by měli občané snadno rozpoznat.
Jedna zadržená bankovka připadala v loňském roce na 70 200 kusů bankovek v oběhu, což je čtyřikrát méně než v zemích eurozóny.
Na pětistupňové škále bezpečnosti, která odpovídá známkování ve škole, lze většinu loni zadržených českých padělků (67 procent) ohodnotit stupněm čtyři, tedy jako méně zdařilé. Jako neumělé loni pracovníci zkušebny platidel ČNB vyhodnotili 26 procent odhalených padělků, a zařadili je tak na poslední stupeň škály.
Nejčastějším objektem padělatelů byly v roce 2010 bankovky v hodnotách 500 Kč a 1000 Kč. Portrét Boženy Němcové nebo Františka Palackého nesla každá šestá zadržená bankovka. Podvodně vyrobené mince měly nejčastěji hodnotu 2, 5 a 20 Kč.
Jedna zadržená česká bankovka připadala loni na zhruba 70 200 kusů bankovek v oběhu. To je asi čtyřikrát méně než v eurozóně, kde je odhalen jeden falzifikát z každých 16 700 pravých eurobankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.
V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
