Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
125. VÝROČÍ ZEMSKÉ JUBILEJNÍ VÝSTAVY Pamětní mince 200 Kč 2016
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 i celého emisního období 2016-2020, s předběžným datem emise 6. dubna 2016, měla být mince k 125. výročí narození českého herce Vlasty Buriana.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala Česká národní banka v říjnu 2014 s uzávěrkou 14. listopadu 2014.
Vypsání ceny se zúčastnilo 26 autorů, kteří předložili celkem 39 podání. Návrhy posoudila 24. listopadu 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze. Odborným poradcem byl PhDr. Václav Kofroň z Národního filmového archivu. I. cenu získal návrh Jaroslava Bejvla, II. cenu návrh Jiřího Hanuše a III. cenu návrh akademického sochaře Miroslava Ronaie. Vzhledem k nedohodě o použití osobních atributů Vlasty Buriana však tato mince nebyla vydána. Nedošlo ani k zahájení technické realizace, tedy ke zkušební ražbě ani přípravě ražebních nástrojů. Při rozhodování o případné náhradě se znovu uvažovalo o zařazení tématu 700. výročí narození Karla IV. s předběžným datem emise 4. května 2016. Vzhledem ke zmenšenému časovému prostoru při přípravu nového motivu a doplnění plánu emise pamětních mincí na rok 2017 dalším motivem však bylo nakonec rozhodnuto zrušit vydání mince k 125. výročí narození Vlasty Buriana bez náhrady.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.