Octavian Augustus (23. 9. 63 př. n. l. - 19. 8. 14 n. l.) – první římský císař, zvaný také jako Gaius Iulius Caesar Octavianus. Vlády se ujal v roce 27 před naším letopočtem. Upadající republiku nahradil autokracií, jeho nástup přinesl státu období prosperity a vnitřního míru.

Oktavián zahájil svou úchvatnou kariéru po vraždě Gaia Julia Caesara, který z něj ve své závěti učinil dědice. Sám pocházel z poměrně nevýznamné rodiny, jeho matka však byla Caesarovou neteří. Spolu s Markem Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem vytvořil takzvaný druhý triumvirát, díky němuž spojenci získali moc nad Římem a významně omezili vliv senátu. Poté, kdy se vypořádali s protivníky, však došlo k rozbrojům i mezi nimi samotnými. Lepidus byl zbaven funkcí, Oktavián se s Markem Antoniem, kterého podporovala egyptská královna Kleopatra, střetl v námořní bitvě u Actia a drtivě zvítězil. Tažení vyvrcholilo vyloděním Oktaviánových vojsk v Egyptě a Antoniovou sebevraždou, poté, kdy jeho vojáci hromadně dezertovali k protivníkovi.

Tím se Oktaviánovi otevřela cesta k úplnému ovládnutí Říma. Přesto, že obnovil republiku a formálně vládl senát, skutečná moc byla soustředěna v rukou Oktaviána, který získal titul Augutus (Vznešený) a mohl si dokonce určovat své nástupce.

Období jeho vlády se označuje jako Pax Romana (římský mír). Císař zavedl hospodářské a společenské reformy a podařilo se mu zklidnit vnitřní politickou scénu, čímž vytvořil podmínky pro ukončení občanské války. Boje nicméně pokračovaly vně hranic impéria, které římské legie úspěšně rozšiřovaly. Nezdarem skončilo pouze tažení do Germánie, které se zpočátku vyvíjelo podle očekávání. Vzdor germánských kmenů vedených Arminiem však vyústil v otevřené povstání. Po několikadenní bitvě v Teutonském lese byly zcela zničeny tři římské legie a impérium už severní oblasti nikdy zcela neovládlo.

Po smrti byl Octavian Augustus prohlášen za boha. Jeho jménem se nazývá osmý kalendářní měsíc v mnoha zemích světa.