Mistři české numizmatiky Jiří Dostál
Akademický sochař Jiří Dostál je autorem celé řady návrhů českých pamětních mincí
a medailí. Jako všestranný umělec proslulý řemeslnou precizností se ale zabývá také
grafikou, malbou a průmyslovým designem.
Za sebou má desítky výstav doma i těch
pořádaných za hranicemi. Nejvíce času mu zabere práce ve Střední umělecko-průmyslové
a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou, kde je ředitelem.
Jako rodák z Nové Paky, místa zasvěceného motocyklovému sportu, je dodnes náruživým motorkářem. První motocykl si ostatně koupil za peníze, které získal za vítězství v soutěži na pamětní minci Jana Evangelisty Purkyně už v roce 1967. Rozhovor s Jiřím Dostálem se uskutečnil v jeho pracovně, v místnosti, kde se před lety zrodila myšlenka na založení jablonecké České mincovny.
Jste autorem celé řady pamětních mincí a medailí. K těm novějším patří medaile věnovaná návštěvě amerického prezidenta Obamy v Praze. Můžete popsat její reliéf?
Záměrem bylo vytvořit Obamův portrét a zároveň vyjádřit vztah Praha –Washington. Lícová strana s prezidentovým portrétem je doplněna pruhy americké vlajky. Na rubu jsou pak vyobrazeny Hradčany a budova Bílého domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
PÍSMO NA MINCÍCHA MEDAILÍCH (8)
Návrat k antickým vzorům
16. století znamenalo v našich dějinách krátké, ale významné období hned v několika ohledech. Středověk byl nahrazován humanismem, ať už si tohle nepříliš přesné pojmenování vykládáme jakkoli. Se snahou nastolit absolutní monarchii k nám v téže době přicházel i nový sloh – renesance. Zatímco politický tlak vyvolával v české stavovské společnosti protitlak, nová umělecká forma se zabydlovala bez obtíží. To vše se, jako vždy, projektovalo i do mincovního obrazu, včetně písma.
„Kde je Berger?“ ozýval se z chodby mincovny opakovaný a stále sí lící křik. Ry tci se podívali po sobě a pak na prázdné místo po jejich kolegovi. To už se rozletěly dveře a mincmistr se vztekle rozhlédl po dílně. „Já to věděl, že uteče. A dobře udělal. Tentokrát by mu to už neprošlo. Dvě chyby ve dvou slovech a ještě ke všemu v titulu panovníka!“ Mincmistr se odmlčel a bylo vidět, že právě začal přemýšlet, jak ochránit vlastní kůži. Pak se vzpamatoval a do těch několika mlčících tváří křikl: „No co je, dělejte dál! Ale pro všemohoucího Boha, už bez chyb!“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
