PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH
Minaret Malwiya
Pro tento díl jsem vybral bankovku, která je zajímavá pro své architektonické řešení stavby věže - minaretu Malwiya s vnější spirálovou rampou. Tato věž je součástí komplexu mešity Samarra a předlohu pro toto vyobrazení na bankovce najdeme ve středním Iráku severně od Bagdádu u řeky Tigris.
Bankovka této nominální hodnoty o rozměrech 130 x 66 mm působí na oko nenásilně, zajímavě, za což může právě zvolená škála barev. Její celkov ý vzhled s historickými motivy a jasně danou tématikou zaměřenou na arabský svět má zcela určitě v sobě patriotický nádech.
Historie
Tato věž má úctyhodné rozměr y – na v ýšku má 52 metrů v ysoký kužel a na šířku základny 33 metrů spolu se spirálovou rampou točenou odspodu proti směru hodinov ých ručiček. Vznik této Velké mešity s věží v Samaře se datuje do poloviny devátého století, kdy vládcem Samarr y je abbasidský chalíf Al-Mutawakkil (vláda 847861). Jeho vláda je symbolizována jako obdobím staveb velkých paláců a největších mešit na islámském území.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
