HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
