Bankovky Laosu Dvě novější zajímavosti
Dne 15. listopadu 2010 dala do oběhu laoská národní banka novou bankovku vysokého nominálu a to 100 000 kip (obrázek č. 1 – oficiální oznámení banky).
Jedná se o pamětní vydání(teprve druhé od roku 1957) určené jak pro sběratele, tak i pro běžný oběh.
Byla vydána ke příležitosti výročí 450. let od založení hlavního města Vientiane.
Nominál 100 000 kip se rovná dle úředního kurzu cca 12,5 USD. Bankovky byla prý vytištěna v tiskárně bankovek Goznak a má rozměry 159 x 68 mm.
Na přední straně je vyobrazena socha krále Setthathilat, národní květina frangipani a světoznámý chrám (stúpa) Pha That Luang ve městě Vientiane, který je národním symbolem Laosu. Na zadní straně je opět vyobrazena národní květina frangipani a chrám Ho Phra Keo ve městě Vientiane.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
