LITVA Emise z 1993–1994 a 2001–2003 (výběr)
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Litva (litevsky Lietuva nebo Lietuvos Respublika), oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
Z hlediska notafilie není sběratelství litevských bankovek příliš rozšířeno, podobně, jako tomu je i u řady dalších postsovětských evropských či asijských republik. Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 byl zákonným platidlem v Litvě litevský litas (singulár). ISO 4217 kód byl stanoven na LTL. Množné číslo této měny je v litevštině litai (3–9) a litų (desítky). Jedna setina litasu se nazývala centas (množné číslo centai). Pro přiblížení problematiky litevských bankovek jsme věnovali při studiu notafilie tohoto regionu bankovky Pick#53a (1 litas), Pick#54a (2 litai) a Pick#65 (10 litu). Úvodem je potřebné sdělit, že historie litevské měny sahá až do roku 1919. SCWPM uvádí na straně 614 (SCWPM; 19th Ed; 2013) pouze systém litas, stejně tak jako SCWPM; 12th Ed; strana 813(2008). Historie litevské měny je však poněkud složitější. V období let 1919–1920 (v některé literatuře se uvádí až rok 1922) platil na území Litvy tzv. ost markiu systém. Byly vydány pouze tři bankovky v rozsahu nominálních hodnot 50–500–1000 ost markiu. Bankovky mají R odlišen barevně (shodně u všech tří nominálů) červeno-zeleno-žlutým ohraničením. Emitentem bankovek byla tzv. Lietuvos Úkio Bankas.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
100 let Obecního domu v Praze Pamětní stříbrná mince
Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou 200Kč minci, která připomene 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Mince inspirovaná touto stavbou je v prodeji od 7. listopadu 2012.
Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 22 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 21. června 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. z Archivu hlavního města Prahy.
Předložené návrhy hodnotila komise tradičně v rámci tří soutěžních kol. Z prvního kola nepostoupilo 11 sádrových modelů, a to pro různé výtvarné nedostatky v písmu, kompozici nebo modelaci. Pět návrhů, které se vyznačovaly dle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
