Biskupská mincovna v Kroměříži – počátek novověké ražby mincí v Kroměříži, sídelním městě olomouckých biskupů, sahá do počátku sedmnáctého století. Později byla výroba soustředěna do budovy na Sladovnickém náměstí.

Mincovní právo olomouckých biskupů přenesl do Kroměříže císař Rudolf II. listinou udělenou kardinálu Dietrichsteinovi v roce 1608. Samotná ražba v hanáckém městě byla zahájena v roce 1613 a s přestávkami pokračovala až do roku 1759. Do dnešní doby dochovaná budova pozdější mincovny pochází z roku 1665. Vybudoval ji biskup Karel II. z Liechtensteina-Castelcorna a už roku následujícího začal razit první mince. V roce 1668 mincovnu poškodil požár, urychleně však byla opravena a v letech následujících začala produkce nabývat na objemu. Kromě běžných mincí razila mincovna i pamětní medaile. K prvním patřila dvacetidukátová zlatá medaile s portrétem Karla II. z Liechtensteina-Castelcorna z roku 1670. Jejím autorem byl vyhlášený mistr Kryštof Hoffmann.

Kroměřížskou mincovnu koncem 18. století zrušila císařovna Marie Terezie, ražbu pro monarchii v té době už zajišťovala mincovna ve Vídni.

V současnosti se ve zrekonstruované budově nachází expozice připomínající slavné období, kdy Kroměříž patřila k významným mincovním městům ve střední Evropě.