Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami
Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.
Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.
Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Vzácný odznak na odhalení pomníku prezidentu republiky a padlým spoluobčanům v Jesenci
V nabídkovém seznamu číslo 31 pobočky České numismatické společnosti v Nymburce a Poděbradech byl 10. února 2007 pod položkou 1740 zařazen velmi zajímavý odznak, připomínající odhalení pomníku padlým spoluobčanům v Jesenci dne 24. VI. 1928.
Proč mě tento odznak tolik zaujal? Již řadu let se věnuji problematice drobné plastiky věnované našim prezidentům. Jelikož byl tento odznak vydaný v roce, na který mj. připadalo i desáté výročí vzniku čsl. republiky, začal jsem se zabývat myšlenkou, že by busta na pomníku zobrazeném na odznaku mohla být sochařským portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Výsledky svého pátrání po osudech pomníku v Jesenci a s ním spojeného pamětního odznaku předkládám nyní veřejnosti.
Jesenec, obec vzdálená 28 km severozápadně od Prostějova, se rozprostírá na jižním svahu zámecké Horky při silnici z Konice do Moravské Třebové. Jméno vzniklo podle názvu stromů - jasanů, lidově zvaných „jeseny". Obec má tři části - část u nádraží se jmenuje Měrotínek (podle nedalekého lesa, zvaného „Hora měrotínská"), část u sousedního Dzbele nese název Drahy a část obce od Konice se nazývá Špice. Jako jedna z nejstarších obcí na Konicku je zmiňována ve starých listinách již v r. 1351. Téměř po čtyři století náležela k panství konickému a byla v držení několika moravských panských rodů (Cholinští, Tovačovští z Cimburka, rod pánů ze Švábenic či ze Zástřizel). Významnou dominantou obce a širokého okolí je barokní komplex s budovou zámku (postavený v r. 1711 na místě bývalé tvrze) a majestátním kostelem zasvěceným sv. Liboriovi. Jedná se o dílo významného barokního architekta evropského významu Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723). Právě nedaleko zámku, před bývalou školou umístěnou ve starém panském domě, se dnes nachází torzo původního pomníku, který je vyobrazen na pamětním odznaku z roku 1928. Současná podoba pomníku se totiž od té na odznaku výrazně liší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
