Ze světa kovových známek (6) Telefonní známky
První známky do telefonních automatů byly u nás zavedeny některými pražskými hotely
a restauracemi patrně již v době mezi válkami1.
(Obr. 1 2, Obr. 2) V tomto období se do
veřejných telefonních stanic užívaly jednokorunové mince vzor 1922 (Ø 25 mm, 6,66
g). Podle metrologických údajů shodných s prvorepublikovou jednokorunovou mincí lze
usuzovat na telefonní známky u ražeb, kde to není z legendy ani obrazu zřejmé. (Obr. 3, 4)
Některé privátní telefonní známky se lišily průměrem i hmotností od soudobých mincí. Užití telefonního automatu tak bylo omezeno na držitele zvláštních známek, vydávaných provozovatelem telefonního automatu, zpravidla hotelem. Průměry těchto známek byly 27 a 29 mm. (Obr. 5)
Zvláštní známky do veřejných automatů vznikly až na počátku čtyřicátých let v období Protektorátu Čechy a Morava. Okolnosti vzniku protektorátních telefonních známek byly dostatečně popsány v literatuře, odkazuji tak na práci Likovský-Štemberg-Šůla (1997). Zde bych pouze uvedl, že výrobcem telefonních známek pro Telefonní automatovou akciovou společnost (TAAS) byla ražebna Vladimír Podivín Praha. Známky měly kompenzovat nedostatek
jednokorunových mincí vzor 1922 tezaurovaných obyvatelstvem do doby, než budou vyražené v dostatečném množství protektorátní jednokorunové mince. Dvojjazyčné českoněmecké známky byly ražené ve čtyřech značených emisích v celkovém nákladu 1 100 000 a jejich platnost byla ukončena na jaře 1944. Od ledna 1944 je v upravených automatech nahradily zinkové protektorátní jednokorunové mince. (Obr. 6)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
MARIÁNSKÝ MOST 5000 Kč 2015
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Mariánského mostu.
Mince s nominální hodnotou 5000 Kč uzavírá cyklus „Mosty“, v němž ČNB od roku 2011 připomněla deset technicky, architektonicky nebo historicky zajímavých mostních staveb na našem území. V prodeji je od 13. října 2015.
Mariánský most v Ústí nad Labem byl otevřen v roce 1998 a je nejmladším z celé série. Jeho smyslem bylo nejen posílení automobilové dopravy dalším spojením obou břehů, ale i vytvoření významné architektonické dominanty města. Za svůj název vděčí protějšímu skalnímu útvar u – Mariánské skále. Soutěže na poslední zlatou minci z cyklu Mosty, kterou vyhlásila Česká národní banka v dubnu 2014, se zúčastnilo 18 výtvarníků, kteří předložili celkem 37 sádrových modelů. Vyhodnocení veřejné soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. června 2014 v České národní bance.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.