Vyšší medailérská škola v Jablonci nad Nisou Výstava absolventských prací
Již po sedmnácté od vzniku Vyšší odborné školy, která vznikla při Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, proběhla v jejích prostorách výstava absolventských prací studentů třetího ročníku VOŠ.
Výstava probíhala ve dnech 11. až 14. června 2013 a nabízela ke zhlédnutí závěrečné práce sedmi studentů, kteří letošní rok úspěšně ukončili studium. Závěrečná výstava završila jejich působení na škole v roli studentů a zároveň byla příjemnou tečkou za celoročním obdobím realizace jejich diplomových prací. Pojďme se nyní na tento proces realizace blíže podívat.
Celý proces tvorby závěrečných prací odstartovalo zadání témat absolventských prací jednotlivým studentům na začátku školního roku v září. Každému ze studentů bylo zadáno jiné téma, všichni měli ale stejné technické omezení dané zadáním, a to vytvořit práci ve formě kulaté, ražené medaile. Studenti nejdříve začali kreslením skic, zachycovali výtvarné nápady nejlépe vystihující jim zadaná témata. Tyto skici postupně vykrystalizovaly do podoby finálních kresebných návrhů následně převedených do podoby sádrových modelů rubu a líce budoucích medailí. Podle sádrových modelů pak studenti začali vytvářet ve školních dílnách razicí nástroje. Po zhotovení těchto nástrojů a jejich tepelném upravení proběhla samotná ražba medailí, částečně ve školních dílnách a částečně ve firmě Znak Malá Skála v. d. Díky velkorysému přístupu ze strany vedení této firmy je škola schopna dlouhodobě razit i ty technologicky nejsložitější medaile.
Odražky medailí studenti dále opracovali, povrchově upravili pískováním, patinováním a lakováním. Vzniklé medaile byly spolu s kresebnými návrhy, sádrovými modely a razicími nástroji nainstalovány v prostorách školního ateliéru a celá tato prezentace byla připravena nejdříve pro samotnou absolventskou zkoušku, konanou 10. června 2013 a poté následující výstavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce
Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.
Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.
Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.