Medaile Barack Obama bude z ryzího zlata a stříbra.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze bude ražená z ryzího zlata a k dostání bude i ve skromnějším provedení z ryzího stříbra.
Praha -
Ražbu medailí připravuje Česká mincovna v Jablonci n. Nisou. České veřejnosti bude představena během návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze dne 4.dubna 2009.
Zlatá medaile bude mít hmotnost jedné troyské unce, t.j. přibližně 31.1 gramu. Bude ražena z nejčistšího zlata ryzosti 999.9/1000. Tzn. že z 1000 dílů medaile je 999.9 z čistého zlata. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks.
Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 30.000 Kč.
Stříbrná medaile bude mít stejnou hmotnost (1 Oz). Bude ražena z nejčistšího stříbra ryzosti 99.9/100. Tzn. že z 100 dílů medaile je 99.9 z čistého stříbra. Průměr medaile bude 37 mm. Medaile bude vydána v omezeném nákladu 500 ks. Předpokládaná cena se bude pohybovat okolo 1.200 Kč.
Medaile budou raženy v provedení špičkové kvality, tzv. proof kdy je mincovní plocha medailí opakovaně leštěna až k dosažení zrcadlového lesku a reliéf medaile je matován.
Na licní straně medaile bude portrét Baracka Obamy. Rub medaile bude ztvárňovat panorama Pražského hradu a Bílého domu, které jsou sídly prezidentů České Republiky a Spojených států amerických.
Obě medaile jsou označeny značkou českého puncovního úřadu a vydává se k nim certifikát.
O obě medaile se předpokládá velký zájem. Vzhledem k nízkému nákladu a očekávané publicitě je pravděpodobné že budou vyprodány krátce po svém vydání. Zájemci z řad sběratelů a investorů si jej ale mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9) Církevní aristokracie
Katoličtí preláti svými zakázkami rozvíjeli barokní formy ve všech sférách výtvarného umění.
Nezadali si přitom se svými středověkými předchůdci, kteří, stejně intenzivně, podporovali výtvarné umění své doby. Baroko se u nás markantně projevilo i na mincích a medailích vysokých církevních hodnostářů, jejichž jména už většinou nebyla česká.
Biskupský palác v Olomouci byl pro zdejší měšťany stále ještě novostavbou, když před ním roku 1694 zastavily tři kočáry. Z prvního, s vévodským erbem na dvířkách, vystoupil bledý chlapec, kolem kterého se ihned shlukla početná skupina štolbů, komorníků a tajemníků. „Tohle je opravdu nový pan koadjutor?“ šeptali si sloužící z biskupského paláce. Ti zasvěcení je nenechali na pochybách, bylo tomu skutečně tak. Pomocný biskup olomoucký, Karel Josef Johann Lotrinský, se právě ujímal svého dalšího úřadu. Bylo mu čtrnáct let.
Barokní biskupové a arcibiskupové reprezentovali katolickou církev, tedy nadnárodní, centrálně řízenou organizaci, s pevným místem v mocenské struktuře Evropy. Nebyl důvod, aby pocházeli ze země, kde zastávali úřad. V Českém království, ve kterém ještě doznívala rekatolizace, byl jejich cizozemský původ spíš žádoucí. Monarchie se už stabilizovala ve své absolutistické podobě a propojování světské a církevní moci vyplývalo ze situace. Docházelo k němu sice již v renesanci, ale v 17. století, v zemích s dominancí katolické církve, patřilo k dobových charakteristikám.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.