Věčný Egypt plný zlata.
Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.
Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.
Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.
Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".
Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.
Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.
Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "
I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.
PAMĚTNÍ BANKOVKA ČNS TEPLICE 40. výročí přesunu děkanského kostela v Mostě
Je mnoho měst s pohnutou historií. Mnohá lidská sídla zanikla, jiná byla znovu objevena.
Je však jedno, jehož osud nemá ve světě obdoby. Tímto městem je severočeský Most, jehož dějinný vývoj se symbolicky zrcadlí v místním děkanském kostele. A právě jedno z důležitých výročí tohoto města si koncem loňského roku připomněla pobočka České numismatické společnosti v Teplicích projektem, který v rámci celé ČNS nemá obdoby.
Historie Mostu
Starý Most byl historické město, v jehož architektuře se po staletí skloubila gotika s renesancí a barokem. První záznamy o osídlení spadají do 11. století, kdy Kosmas ve své Kronice České uvádí, že přes zdejší močálovitou krajinu vede stará stezka po dřevěných mostech. Odtud se odvozuje i název blízké osady. V první třetině 12. století se vesnice stává majetkem rodu Přemyslovců, který ji za vlády Přemysla Otakara II. povyšuje na město. Výhodná poloha nového královského města při důležité stezce nedaleko zemských hranic se Saskem, předurčila Most coby významnou obchodní tepnu. Za husitských válek stálo město na straně Zikmunda Lucemburského, díky čemuž úspěšně čelilo v letech 1421 a 1424 husitskému obležení.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
