Mincovní město Český Krumlov – historie ražby mincí v Českém Krumlově sahá až do patnáctého století. Majitelé tamního zámku Rožmberkové získali mincovní právo od císaře Zikmunda již v roce 1422. Kdy přesně započala ražba v Krumlově, není však zcela zřejmé. Jisté je, že už na přelomu XIII. a XIV. století v areálu hradu existovala huť, která zpracovávala rudu vytěženou v okolí.

Éra Rožmberků v Českém Krumlově skončila v roce 1602, kdy Petr Vok panství prodal císaři Rudolfu II. O dvacet let později věnoval císař Ferdinand II. Štýrský Českokrumlovsko rodu Eggenbergů, kteří zároveň obdrželi právo razit vlastní mince. Tohoto práva s přestávkami využívali až do roku 1688. Kromě Českého Krumlova razili také v mincovnách v Praze a ve švýcarském Waldsteinu.

V osmdesátých letech sedmnáctého století Jan Kristián z Eggenbergu zahájil stavbu nové samostatné mincovny. Ta však kvůli císařskému zákazu ražby drobných mincí (nařízení se vztahovalo i na tříkrejcary ražené Janem Kristiánem), nebyla nikdy využita pro původní účel. Mincovní zařízení z eggenbergské éry je součástí expozice zámku v Českém Krumlově.