Václav II. Medaile k výročí korunovace
Korunovace českého krále Václava II. je motivem nové stříbrné pamětní medaile, kterou podle návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů vyrazila Pražská mincovna a. s. Novinka je sběratelům dostupná od poloviny ledna.
Pamětní medaile Korunovace Václava II. je v yražena z čistého stříbra o hmotnost jedné trojské unce, což je přibližně 31,1 gramu.
„Dominantu lícní strany t voří centrálně umístěný detail okna z kláštera cisterciaček na Starém Brně, který založila Václavova manželka Eliška Rejčka,“ popsal novinku autor návrhu sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Motiv doplňují dva zemské znaky: na levé straně český lev,
na pravé pak polská orlice. „Rubovou stranu zdobí postava krále Václava v mladém věku s královským jablkem a žezlem v rukou,“ dodal Fojtů a poukázal na mincovní okraj, který kopíruje nápis KORUNOVACE VÁCLAVA II. ČESKÝM KRÁLEM, doplněný o letopočet královy korunovace, jímž byl rok 1297.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
