Padělky 2011 Jsou české peníze bezpečné?
Celková hodnota padělků českých bankovek opět klesla.
Tento závěr konstatovali představitelé
ČNB na tiskové konferenci, která se konala v budově banky 27. února a měla za úkol zhodnotit množství falešných peněz v našem peněžním oběhu.
V roce 2011 bylo na území České republiky zadrženo celkem 4541 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny v celkové hodnotě 2,94 milionu Kč. Z celkového počtu padělaných
platidel padá 4499 na bankovky, bylo zadrženo 21 padělaných mincí a 21 pozměněných bankovek a mincí. Jejich hodnota činila 2,94 milionu Kč. V roce 2010 bylo přitom zadrženo celkem
4986 padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí v hodnotě přes 4,8 milionu korun.
Ve většině se nejednalo o falza nebezpečná.
„Většinu padělků rozpozná i laik,“ potvrzuje člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. „K odhalení padělku stačí kontrola základních ochranných prvků, a to ve třech jednoduchých krocích: promnutím bankovky mezi prsty, pohledem na bankovku proti světlu a jejím sklopením.“ Většina padělků byla stejně jako v předcházejících letech vytištěná na inkoustových tiskárnách (96 %). V pětistupňové škále nebezpečnosti je 73 procent padělků českých bankovek hodnoceno 4. nebo 5. stupněm jako méně zdařilé nebo neumělé. Takové
falzifikáty nenesou zpravidla žádná nebo pouze jednoduchá napodobení ochranných prvků. Prozradí je papír, kvalita obrazu, absence vodoznaku nebo neuměle vytvořený kovový proužek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy
Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.
S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.
Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
