Češi nakoupili již několik tun zlata
V sousedních zemích vypukla zlatá horečka s nástupem finanční krize. Lidé ztrácejí důvěru v papírové peníze a raději si je mění za zlaté slitky a zlaté mince, dokud to jde.
Praha, 13.6.2009 - Méně movití zase nakupují oblíbené stříbrné mince American Eagle.
Češi však investují své úspory do drahých kovů pravidelně a dlouhodobě. Dokládají to statistické údaje ČNB.
Od roku 1993 kdy začala ČNB vydávat stříbrné a později i zlaté pamětní mince s českými motivy se vyrobilo 1 528 250 mincí ze stříbra o ryzosti 900/1000. Hmotnost stříbra obsaženého ve vyrobených mincích činila 17 880 kg.
Zlatých mincí bylo vyrobeno 165 260 kusů v pěti hmotnostech (1/10 oz, 1/5 oz, 1/4 oz, 1/2 oz a 1oz). K jejich ražbě bylo zapotřebí celkem 1 443 kg zlata nejvyšší ryzosti 999,9/1000.
V souvislosti s nedávno zveřejněným emisním plánem ČNB je patrné i množství zlata, které si pokračování ražby českých mincí z drahých kovů vyžádá.
Celková potřeba zlata pro ražbu 300.000 ks mincí v letech 2011-2015 představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 25 tisíc kusů pro jeden motiv cca 5,4 t.
Celková potřeba stříbra pro ražbu 1.250.000 stříbrných mincí představuje při naplnění nepřekročitelného limitu 50 tisíc kusů pro motiv cca 18,2 t.
Je pravděpodobné že vedle sběratelů využije příležitost k nákupu českých mincí z drahých kovů i široká veřejnost. Objem zlatých rezerv držených českými občany tak vzroste na 6,8 tuny. To je přibližně polovina objemu zlatých rezerv, které drží sama ČNB.
Ve skutečnosti však bude objem privátních zlatých rezerv českých občanů mnohem vyšší. V uvedených statistikách ČNB totiž není zachycen objem investičního zlata ve formě zlatých cihliček, které ČNB neprodává.
ČNB neprodává ani zlaté mince, které vydává občanům přímo, ale prostřednictvím specializovaných prodejců. Mezi největší patří Česká Mincovna v Jablonci nad Nisou a Zlaté Mince Numismatika v Obecním domě v Praze.
Ze světa kovových známek (10) Signatury na účelových známkách
Jen nepatrný podíl kovových účelových známek z našeho území tvoří ražby opatřené
signaturou buď svého výrobce, nebo tvůrce návrhu razidel.
Výrobní původ většiny našich
účelových známek lze tak pouze odhadovat podle jejich fabriky.
Nejstarší české značené známky produkoval závod Carl Höfer Sohne Prag, činný do roku 1855. Na známkách užíval značky H, C. H., C: H:, C: HOEFER, C. HÖFER PRAG, C H & S, C. H. S. AP., C. H. & S. AP., na medailích byly i další kombinace iniciál (obr. 1–2).
Výrobcem, který relativně často značil účelové známky, byl pražský závod I. B. Pichl, který od roku 1885 působil jako ražebna pod honosným názvem Rytecko-mechanická továrna I. B. Pichl v Praze. Na ražbách této firmy najdeme nejčastěji prosté PICHL, méně časté je J B PICHL, PICHLPRAHA či PICHL – PRAGA (obr. 3–4). Další značka přiřčená této ražebně, přes sebe položené litery IB, se později ukázala být značkou německé ražebny Beyenbach Wiesbaden1. Značky wiesbadenské firmy jsou známé z několika známek a medailí z německé jazykové oblasti severozápadních Čech, zde na známce Schlosserova hostince v Krupce na Teplicku (obr. 5).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
