Svatý Václav Mince, medaile, plakety a odznaky
Svatý Václav (* 907/908, † 28. 9. 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona České země a symbol české státnosti. Dále je patronem junáků, vinařů a sládků.
O životě svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Kolem osoby tohoto knížete a jeho života proto dodnes panuje řada dohadů a otazníků. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí.1
Jaký byl historický kníže Václav? Kromě díla saského kronikáře Widukinda z Corvey, čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend. Legendy knížete většinou líčí jako dobrého křesťana, zbožného a vzdělaného vladaře. Výsledky průzkumu dochovaných kosterních pozůstatků ukazují, že Václav musel být štíhlý, poměrně vysoký muž se svalnatou postavou, patrně fyzicky velmi zdatný. Václav byl synem přemyslovského knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry, pocházející z knížecího rodu Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. jeho žena Ludmila, později prohlášená za svatou. Někdy mezi roky 915-921 se narodil Václavův mladší bratr Boleslav. Ponechme stranou politickou situaci v Čechách za vlády knížete Václava i jeho vztah k bavorským a saským sousedům s ohledem sílící tlak římskoněmecké říše na rodící se český stát, o tom je pojednáno v navazujících článcích tohoto čísla M&B. Na tomto místě je jen třeba připomenout si, že Václav byl zavražděn ve Staré Boleslavi během své návštěvy v sídle svého bratra Boleslava.2 Jednotlivé legendy se v líčení Václavovy smrti i data vraždy rozcházejí. Pravděpodobně nejstarší vyobrazení vraždy svatého Václava se nachází v tzv. Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy z konce 10. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.
Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.
Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.
Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.