Jaké cennosti ukrývá zlatá skřínka v ceně 20.000.000 Kč ?
V Japonsku byla představena nejdražší šperkovnice světa.
Tokyo -
Jedná se o repliku historické dřevěné skřínky obvyklé v Japonsku v období Edo. Tato je však vyrobena z ryzího zlata. Věrná napodobenina původní dřevěné předlohy má dokonale provedené kování a zlatníci na jejím povrchu pečlivě vyryli i léta. Na její sestavení bylo přitom zapotřebí 36 kg tohoto drahého kovu. Ke skřínce z ryzího zlata patří neodmyslitelně i zlatý zámek a klíček.
Vystavená skřínka je plná zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker.
Skřínku z ryzího zlata nechala vyrobit Tanaka Kikinzoku Kogyo KK.
Cena samotné skřínky je 100 milion yen ($935,000). 2000 zlatých mincí, které jsou v ní uloženy váží dalších 500 troyských uncí a představuje hodnotu 25 milionů yen ($235,000).
Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012