ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Máte zlato skladem? Zlato skladem je výrazně označeno textem SKLADEM. Máte-li zájem o větší množství stejného výrobku, nebo výrobek není k dispozici na vámi preferované prodejně, potvrdíme vám jeho dostupnost obratem.

Je aktuální cena zlata? Výkupní i prodejní ceny aktualizujeme denně. U objednávek investičního zlata, stříbra, platiny a dalších investičních kovů je cena fixována NONSTOP. Úhradu stačí provést během dalšího pracovního dne.

Je zaslání zlata bezpečné? Absolutně. Máme 20 let zkušeností s diskrétním a hlavně spolehlivým doručováním hodnotných zásilek našim klientům v ČR i na Slovensku.

Dodáváte zlato i na Slovensko? Áno. Vaše objednávky si môžete vyzdvihnúť v Bratislave, Brně alebo vo Vsetíne. Spoľahlivo vám ich doručíme aj do každého mesta a obce Slovenska.

2007 - Proof - Ševčínský důl Příbram - Březové hory. Národní kulturní památka

Česká národní banka vydává dne 16. května 2007 do oběhu třetí zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví - Kulturní památka Ševčinský důl Příbram - Březové Hory. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,5 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.

Na lícní straně mince jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku a na mezikruží v podobě ozubeného kola je neuzavřený opis s názvem cyklu "KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ". Ve spodní části mince je v oválném medailonu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky "2500 Kč". Značka mincovny, která minci razila, je umístěna při pravém spodním okraji mezi moravskou orlicí a názvem státu.
Na rubu mince je šachetní budova Ševčinského dolu s těžní věží a budova strojovny. V pravé dolní části strojovny je ročník ražby "2007" a nad ní je dobový městský znak Březových Hor. Ve spodní části mince jsou v oválném medailonu zachyceni tři horníci při práci v dole. Na mezikruží v podobě ozubeného kola je neuzavřený opis "ŠEVČINSKÝ DŮL • PŘÍBRAM • BŘEZOVÉ HORY". Autorem výtvarného návrhu mince je pan Luboš Charvát. Jeho iniciály, stylizovaná propojená písmena "LCH", se nacházejí nad pravým horním okrajem budovy strojovny.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy s jemným rastrem. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.

Ševčínský důl Příbram

Ševčinský důl patří mezi významné památky technické architektury 19. století. Byl založen v roce 1813 na místě středověkého vodotěžného dolu a pojmenován nejprve po císaři Františkovi I. Později se změnil na důl Císaře Františka Josefa I. a v r. 1918 získal současný název podle významné rudné žíly. Důl má 32 pater a jeho celková hloubka, dosažená v r. 1909, činí 1128,8 m. Dominantou dolu je šachetní budova z roku 1879, vysoká 37,5 m, postavená ve stylu inženýrské architektury zvané Malakov, která je kombinací neomítnutých pálených cihel a kamene a vyznačuje se rovněž zdobnými architektonickými prvky (např. římsy, balustráda, tvarované cihly). Typická pro tuto budovu je věžička zakončená dřevěným ochozem, která byla určena pro astronomická pozorování. Těžní věž je z počátku 20. století. Součástí areálu Ševčinského dolu je i strojovna s unikátním pístovým kompresorem, cáchovna, bývalý bytový dům báňských úředníků a techniků a další provozní budovy. Celý areál je dnes základní částí Hornického muzea v Příbrami, největšího hornického muzea v České republice.

Text: Podle informačních materiálů Infocentra Městského úřadu Příbram a Hornického muzea Příbram

Fotografie: ČNB

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Hrst drobných může být jistota... Na návštěvě v Keni

Poslední keňské šilinky již tradičně utrácím v Nairobi několik hodin před odletem na místním tržišti poblíž hotelu Holiday Inn.

Již v okamžiku nákupu vím, že mám u sebe poslední peníze (dolarové bankovky jsou v jiné peněžence a jsou určeny na cestu na letiště a pobyt v tranzitu), kufr je již plný místních nezbytností jako je glazovaná keramika, knihy, košíky, skvělá keňská káva a čaj, a tak ten nákup je v podstatě jen rituální. Svírám v ruce hrst drobných a jsem si jistá, že za ně koupím něco úžasného. Tentokrát to však bylo složitější, drobných mincí je v Keni koncem roku 2012 nedostatek.

Pr vní vlastní mince v ydala Keňská republika v roce 1966 a byly v hodnotách 5, 10, 25 a 50 centů, další hodnoty pak byly 1 a 2 keňské šilinky. V roce 1973 a 1985 k této základní řadě přibyly dvě ražby mince v hodnotě 5 šilinků, v roce 1994 přibyla oblíbená 10šilinková mince a v roce 1998 se konečně objevila mince v hodnotě 20 šilinků.
Bez ohledu na rok ražby se dají všechny keňské mince poměrně dobře datovat i při zběžném pohledu, identif ikačním klíčem je portrét keňských prezidentů. Mezi lety 1967 až 1978 je zdobil por trét prvního prezidenta Keňské republiky Jomo Kenyatty. Na ražbě v letech 1980 se objevila ražba s por trétem Daniela arapa Moie a z různých důvodů se mince s jeho portrétem razily až do roku 2005, kdy se keňská národní banka vrátila k původnímu portrétu Kenyatty na nově ražených mincích v hodnotách 50 centů, 1, 5, 10 a 20 šilinků. Star ý typ 25 šilinku již nebyl ražen.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013

Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.

Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.

Již na sklonku éry Rakouska- Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických, anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).

Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013