Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
150 let Sokola 200 Kč 2012
Již 150 let funguje na našem území tělovýchovná jednota založená Miroslavem Tyršem
a Jindřichem Fügnerem.
Tělocvičný a vlastenecký spolek Sokol byl pro vývoj naší historie
tak významný, že se Česká národní banka rozhodla jeho výročí oslavit vydáním pamětní
dvousetkoruny. Ta spatřila světlo světa 15. února 2012.
Soutěže na ztvárnění této mince se zúčastnilo 19 výtvarníků, kteří zaslali celkem 28 sádrových modelů. Komise pro posuzování návrhů na české peníze, jejímž odborným poradcem
byl PhDr. Zdeněk Bartůněk z České obce sokolské, udělila první cenu návrhu Jaroslava Bejvla. Ocenila u něj velmi pěknou, výstižnou a charakteristickou kompozici na obou stranách
návrhu.
Líc mince zobrazuje znak Sokola s českým lvem ve svém středu. Jeho pozadí tvoří dekor zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“
a označení nominální hodnoty mince. Značka České mincovny je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
