Světové investiční mince (5) Maple Leaf
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se opět podíváme za Atlantik. Tentokrát do Kanady.
Maple Leaf je další světově známou a běžně dostupnou zlatou investiční mincí. Od roku 1979 ji razí královská mincovna The Royal Canadian Mint (RCM) ve Winnipegu. Po jihoafrickém Krugerrandu, který vznikl v roce 1967, je to tedy druhá nejstarší moderní investiční mince.
Přesto se její výrobce chlubí primátem. Maple leaf je totiž první investiční zlatou mincí raženou v čistotě 999/1000 Au. Od roku 1983 se pak standardně objevuje v kvalitě dokonce ještě vyšší: 999,9/1000 Au.
Podobně jako například rakouský Wiener Philharmoniker neobsahuje žádné příměsi, které by ovlivňovaly její barvu ani další fyzikální vlastnosti. Jedná se prakticky o ryzí čtyřiadvacetikarátové zlato.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
