Kalendárium 2013 Příprava emise
Seznam titulů pro novou ročníkovou sbírku Kalendárium 2013 zveřejnila před několika dny Pražská mincovna.
Nová kolekce, podobně jako tomu bylo u letošního Kalendária, bude připomínkou výročí významných osobností a událostí české i světové historie.
První ročníkovou sbírku začala Pražská mincovna razit v rekordně krátkém čase, tedy už zhruba půl roku po svém vzniku. Připomeňme si, že kolekci koncem minulé zimy zahájila stříbrná a zlatá medaile věnovaná slavné české herečce Nataši Gollové, vytvořená podle návrhu jabloneckého medailéra Josefa Oplištila. A významná herečka předválečné československé kinematografie nebude chybět ani v Kalendáriu s číslovkou 13. Tentokrát se bude jednat o slavnou Zitu Kabátovou, která by 27. dubna příštího roku oslavila sté narozeniny. Do galerie významných jmen v pořadí druhého Kalendária přibudou osobnosti blízké
i dávnější historie z oborů literatury, vědy, sportu, politiky, techniky, hudebního umění i vojenství.
„Na medailích z drahých kovů se objeví jména jako Franz Kafka, Olga Havlová, Otto Wichterle, Jean Marais, Pierre de Coubertin nebo například Albrecht z Valdštejna,“ prozradil některé z titulů mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Na medailích budou umělecky ztvárněny také události, které podstatně ovlivnily dějiny, nebo se staly milníky vědeckého bádání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích
Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.
Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.
Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013