Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.
Hlavní inovací je síla použitého materiálu.
Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
500. VÝROČÍ VYDÁNÍ KLAUDYÁNOVY MAPY
Pamětní mince 200 Kč 2018 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je ražba k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy, kterou vydala Česká národní banka 28. února 2018 na základě vyhlášky č. 15/2018 Sb.
Klaudyánova mapa je nejstarším známým kartografickým zobrazením Čech. Jejím autorem byl lékař, knihtiskař a podporovatel Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha z Mladé Boleslavi. Dřevěnou tiskovou desku nechal zhotovit Klaudyán v roce 1517 v dílně Jeronýma Höltzela v Norimberku. Z ní byla v roce 1518 vytištěna v následujícím roce mapa k dosud ne zcela jasnému účelu, snad jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Klaudyánova mapa je považována za počátek české kartografie a současně je první samostatně tištěnou mapou středoevropské země. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině tiskového listu a znázorňuje pohoří, řeky, lesy, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdálenosti v mílích a 280 českých hradů a měst. V horních dvou třetinách doplňuje mapu obrazová, textová a heraldická výzdoba. Nahoře uprostřed je zobrazen král Ludvík Jagellonský a znaky zemí, v nichž titulárně vládl. Pod nimi jsou náboženské mravoučné výjevy a texty a pět řad znaků zemských hodnostářů a měst. Alegorický vůz s cestujícími, tažený dvěma spřeženími na opačné strany, je předmětem badatelského zájmu a snad symbolizuje rozhádanost tehdejší společnosti. Téměř kompletně dochovaný originální výtisk, majetek Biskupství litoměřického, je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.