Velkou medaili s Barackem Obamou získá jen třetina zájemců.
Nová česká medaile vydaná u příležitosti návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze se setkala s mimořádným ohlasem a zájmem české veřejnosti. Na většinu zájemců o její koupi se však vůbec nedostalo.
Praha - K rozebrání nákladu celkem 1000 ks stačilo zájemcům jen několik hodin.
Krátce po zveřejnění informací o její ražbě v médiích byl rozebrán náklad stříbrné i zlaté medaile vydané ve váze 1 troyské unce. Poptávka několikanásobně přesáhla stanovený náklad 500 ks zlaté a 500 ks stříbrné medaile.
Jen u zlaté medaile eviduje společnost Zlaté Mince Numismatika trojnásobný převis poptávky nad dostupným počtem medailí.
"I přes to, že jsme museli krátit došlé objednávky zájemcům kteří chtěli zakoupit více kusů najednou, na všechny zájemce se nedostalo" říká Kamila Bantová z obchodního oddělení. I když jsme rezervace přijímali od 11. března, většina objednávek přišla až v pondělí 30.3. mezi 19.00 - 21.00 hodinou. V tu dobu informovaly o připravované ražbě české televize ve svých hlavních zpravodajských relacích. Reakce veřejnosti byla okamžitá. Internetový server Zlatemince.cz v tu dobu přijal přes tisíc nových objednávek. Šanci však měli jen ti zájemci kteří objednávku vystavili bez otálení. Ti zájemci kteří s odesláním počkali až na konec zpráv nebo se snažili objednat zboží telefonicky další den již přišli pozdě.
V reakci na tento nebývalý zájem se připravuje vydání druhé zlaté medaile Baracka Obamy poloviční velikosti ( 1/2 troyské unce ) o kterém jsme Vás již informovali.
Zájemci o její koupi se dočkají prvních dodávek začátkem května 2009.
Zájem o tuto medaili se předpokládá nejen od investorů kteří neuspěli s poptávkou na první, větší medaili. Vzhledem k nižší ceně bude medaile dostupná ještě širšímu okruhu sběratelů. Zájemci si ji mohou rezervovat již nyní přes internet, na adresách :
Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.
Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).
Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.