SYRSKÁ LIBRA
Historie měnového systému (1992–1998)
Syrská libra (singulár LS nebo £S; arabsky ةريللا ةيروسلا al-Lira as-sūriyya, francouzky livre syrienne; kódu ISO SYP někdy také SY£) je měnová jednotka Sýrie a je emitována od roku 1957 Syrskou centrální bankou (Banque Centrale de Syrie; arabsky كنب يزكرملا يريسل.
Před rokem 1957 se na vydávání bankovek Syrie podílelo několik institucí, které zmíníme níže. Syrská libra se dělí na 100 qirsh1 (1/100; arabský شرق množném čísle شورق ,qurūsh, piastres v angličtině nebo francouzštině), ačkoli mince se v této hodnotě od roku 1950 již nerazí. Stojí jistě za poznámku terminologické varianty označení syrské měnové jednotky. Syrská libra je jednak označována jako libra, ale také jako lira či livre (plurál livres; emise ND (1950) Arms – Rremière Émission Issue; Pick#73–78; emitent Institut d‘Émission de Syrie; viz níže). Syrská libra byla (mimo odlišné označení u dřívějších emisí) prakticky zavedena v roce 1948 na základě parity s předchozí syrsko-libanonskou librou. Tato měnová jednotka byla obecně označována již jako syrská libra, především proto, že bankovky (ale i některé mince) měly samostatnou úpravu jednak pro Syrii a také pro Libanon. Syrsko-libanonská libra byla ustanovena v roce 1920 a měla paritu k 20 francouzským frankům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Mince Rudolfa II. v Uhorsku
Po nástupe Habsburgovcov na trón sa začala nová etapa v mincovníctve Uhorska. Do popredia sa
dostali podobne ako v mnohých iných krajinách Európy nové typy mincí – toliare, podľa ktorých sa pomenovalo celé jedno obdobie mincovníctva.
Rudolf II. po svojom nástupe na uhorský trón v roku 1576 nadviazal na razbu mincí svojich predchodcov. V Uhorsku sa počas jeho vlády produkovali takmer všetky druhy strieborných a zlatých mincí.
Dukáty
Medzi významné nominály patrili zlaté mince nazývané dukáty. Ikonograficky nadviazali na razby predchádzajúcich panovníkov. Na ich averze sa nachádza Madona s dieťaťom a na reverze je umiestnená stojaca postava svätého Ladislava (obr. 1). K zásadným zmenám v ikonografii dukátov došlo až v roku 1598, kedy sa v opise vypustilo meno sv. Ladislava (S LADISLAVS REX) a nahradilo sa menom panovníka. Svätého Ladislava potom pripomínala okrem postavy už len skratka S-L (SANCTUS LADISLAUS) alebo L-S, ktorá bola umiestnená po stranách stojaceho svätca. Je zaujímavé, že k tejto zmene došlo len v sedmohradských mincovniach Baia Mare (Nagybánya, Neustadt) a v Kluži (Kolozsvár, Klausenburg, Cluj-Napoca). Cieľom uvedenej reformy bolo vytlačenie obrazu sv. Ladislava ako jedného z najdôležitejších uhorských svätcov z mincovníctva. Takéto zmeny dokladajú habsburské snahy o unifikáciu mincovníctva vo všetkých krajinách patriacich pod ich nadvládu. Najďalej táto reforma zašla v Klužskej mincovni, kde sa v roku 1598 a v rokoch 1604–1605 razili mince výlučne podľa rakúskych vzorov. Radikálne zmeny sa ale nepodarilo doviesť do praxe všade. Svedčí o tom fakt, že v najvýznamnejšej uhorskej mincovni v Kremnici pokračovala razba dukátov naďalej v nezmenenej podobe. K malej zmene tu došlo len okolo roku 1604, kedy na averze pribudli dve ruže po oboch stranách Madony s dieťaťom. Razba dukátov v Uhorsku čo do počtu ročne vyrazených exemplárov nevykazovala stabilitu. Napriek tomu, že presný počet vyprodukovaných mincí máme zdokumentovaný len v niektorých rokoch vlády Rudolfa II., môžeme usúdiť, že ročná produkcia kolísala od 36 000 do 109 000 dukátov. Kolísajúcu tendenciu výroby môžeme badať aj pri ostatných nomináloch.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
