PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (9)
Ruiny v Baalbeku, chrám Bacchus
Bankovky s motivem ruin v Baalbeku byly vydávány již od roku 1956. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením P# 57, 61, 65. Emitentem emisí s motivem ruin v Baalbeku z roku 1956 je BANQUE DE SYRIE ET DU LIBAN a následující emise od roku 1964 již vydávala BANQUE DU LIBAN. Mezinárodním měnovým kódem je zkratka LBP. Libanonskou měnou je česky zvaná libra, v arabštině Livre.
Po první světové válce se Osmanská říše rozpadla a Libanon spolu se Sýrií se stal francouzským mandátem. Proto se můžeme setkat s bankovkami, kde emitentem je BANQUE DE SYRIE ET DU LIBAN.Aktuální kurz se pohybuje v přepočtu: 1 česká koruna = 66,007 libanonské libry Vyobrazená bankovka má katalogové označení P#65d. Tato numerická řada se dělí na čtyři písmenková rozlišení. Letopočet najdeme v pravé spodní části nad ornamentálním okrajem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.
Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...
Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.
Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
