WINSTON CHURCHILL NA PĚTILIBROVCE Nové bankovky Velké Británie
Bank of England představila záměr vydat novou emisi polymerových bankovek 18. prosince 2013.
2. června letošního roku centrální banka Spojeného království Bank of England představila dlouho očekávanou pětilibrovou bankovku, která se stane základem nové emise polymerových platidel Velké Británie, které v následujících letech postupně nahradí stávající papírová platidla.
První přípravy se však datují už k roku 2010, kdy si centrální banka nechala zadat rešerše a průzkum možných rizik a nákladů pro přechod na polymer. Samotnému vyhlášení poté předcházel výzkum veřejného mínění, který trval od 10. září do 15. listopadu 2013 a ve kterém se 87 % z téměř třinácti tisíc respondentů vyjádřilo pro.
Vznik nové emise
Zprvu bylo zamýšleno, že by se touto technologií tiskly jen níz
ké nominály po 5 a 10 £. Vzhledem k vysokým počátečním nákladům bylo ale záhy rozhodnuto, že se přechod uskuteční i u vyšších hodnot.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Ze světa kovových známek (27)
České chmelové známky II
Nejvíce chmelařů v historii – 11 430 potenciálních vydavatelů známek, je uváděno v roce 1929, kdy také na 17 264 hektarech kulminovala rozloha chmelnic v Československu. Na jejich množství měla dopad i první pozemková reforma, při níž zejména drobný příděl půdy uvedl do pohybu tisíce lidí. Zlevnění výroby účelových známek ve 20. letech minulého století spustilo lavinu i v ražbě chmelových známek. Dochovaný materiál ukazuje, že známky si nechali razit i chmelaři hospodařící na nepatrných rozlohách chmelnic.
Z úvodu by se mohlo zdát, že již z období před druhou světovou válkou existují tisíce chmelových známek. Taková je i představa většiny sběratelů, a tak není o tyto zajímavé a často mimořádně vzácné bohemiky zájem srovnatelný se známkami pivovarů. Skutečnost je ale poněkud jiná. Počet ražených známek kolísal od pár set kusů po emise několikatisícové v ydané velkostatky a později JZD a ČSSS. Většina českých chmelov ých známek byla ražena v počtu kolem 400 kusů a ve srovnání s mincemi raženými v miliónov ých nákladech tak patří ke vzácným ražbám. Fakt, že po skončení platnosti byly často jako bezcenné likvidovány celé emise, v ysvětluje velkou vzácnost některých dochovaných známek, jimž se zničení vyhnulo. Na otázku poměru odborně ražených a svépomocí zhotovených známek nelze za současného stavu bádání jednoznačně odpovědět.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
