Nomen omen Nové projekty Pražské mincovny
Emisi, která je v České republice svým rozsahem naprosto ojedinělá, představila nedávno
Pražská mincovna. Na medailonech z drahých kovů se totiž objeví všechna jména českého
i slovenského kalendáře.
Mezi zajímavé novinky se řadí i kolekce astrologických znamení.
Medailony obou nových emisí představují ekvivalent působivého a hodnotného dárku.
Projekt nazvaný Jména českého kalendáře nemá zřejmě v české medailérské tradici obdoby. Vždyť jen pro vyražení české verze medailonů ve dvou velikostech mincovna potřebovala zhruba
osm set čtyřicet razidel. „To představuje téměř čtyři metrické centy kvalitní kalené oceli,“ poznamenal technik Pražské mincovny Michael Kovář.
Pamětní medailony s křestními jmény mincovna razí v ryzím zlatě a čistém stříbře, vždy ve dvou velikostech. Prestižní zlatý má hmotnost jedné trojské unce (31,1 g), stejně jako
jeho stříbrný ekvivalent. Menší zlaté provedení váží 15,55 g, což je polovina trojské unce, malý stříbrný medailon má hmotnost 13 gramů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.