Medaile roku 2011 Stříbrná medaile První pražská tramvaj
Česká mincovna je již tradičním účastníkem soutěže Medaile roku, kterou každoročně vyhlašuje časopis Mince a bankovky.
Nejúspěšnější „soutěžící“ se v letošním klání stala stříbrná medaile emitovaná při příležitosti 135. výročí zahájení provozu první koněspřežné tramvaje v Praze. Výrobou vítězného návrhu pověřila jablonecká mincovna akademického sochaře Zbyňka Fojtů.
Vraťme se do Prahy sedmdesátých let 19. století, kde švihnutí biče odstartovalo provoz první koněspřežné tramvaje, takzvané koňky. Tramvajový vůz tažený koňmi se poprvé rozjel od řetězového mostu císaře Františka I. (na místě dnešního mostu Legií) kolem staveniště Národního divadla směrem k Invalidovně do Karlína.
První pražské tramvaje byly taženy koňským spřežením po dřevěných kolejích pobitých plechem a dosahovaly průměrné rychlosti osmi kilometrů za hodinu. Zpočátku Prahou projížděla tramvaj uzpůsobená celoročnímu provozu, teprve později byla do provozu nasazena i letní varianta vozů. Jak taková tramvaj vypadala, můžeme vidět na Medaili roku 2011
„Na averzní straně medaile je výjev z dobové rytiny z roku 1875, kdy byl provoz ,koňky‘ zahájen. Pod tramvají s koňmi je znázorněn detail kola s brzdicím systémem. Reliéf je doplněn textem 135 LET OD ZAHÁJENÍ PROVOZU PRVNÍ PRAŽSKÉ TRAMVAJE a údaji o ryzosti,“ popisuje vyobrazení na averzní straně medaile obchodní ředitel České mincovny Tomasz Surdy a dodává: „Na reverzní straně je vyobrazen vůz tramvaje pro celoroční, ale hlavně zimní provoz. V pozadí je zachycen detail první jízdenky. V opisu je umístěno datum zahájení provozu 23. 9. 1875, označení mincovny, punc a značka autora Zbyňka Fojtů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Česká koruna slaví 20 let Jak vznikaly naše bankovky
Krátce po pádu komunistického režimu zahájila Státní banka Československá (SBČS) společně s Ministerstvem financí přípravy k vydání nových vzorů papírových platidel.
Stávající peněžní soustava se v té době skládala převážně z bankovek tzv. Brunovského emise vydávané v letech 1985 až 1989.
Jedná se celkem o pět nominálů po 10, 20, 50, 100 a 1000 Kčs. Poslední bankovkou celé emise se stala 100 Kčs vzor 1989 s portrétem Klementa Gottwalda v ydaná necelé dva měsíce před listopadov ými událostmi. Celou sadu měla dále dovršit pětisetkoruna, jejíž v ydání se původně plánovalo v průběhu roku 1990. Vzhledem k politickým událostem však už k samotné realizaci nedošlo a bankovku dnes známe jen z návrhů a rozpracovaných rytin1.
První zásah do peněžní soustav y se uskutečnil už na konci roku 1989, kdy došlo k ukončení tisku 100 Kčs 1989. Jelikož se jednalo o nejvíce zastoupený nominál v oběhu, rozhodla se SBČS obnovit platnost původních 100 Kčs vzoru 1961, který dále doplnila o týž vzor ovšem II. v ydání. To se tisklo v letech 1990 až 1992 ve Státní tiskárně cenin (STC) v Praze. Celkem se jedná o tři série a to X 25–X 96, G 01–G 96 a M 01–M 24. Rozdíly obou v ydání se detailně ve svém katalogu2 zabý vá Jan Bajer a není je tedy nutné detailněji specif ikovat. Pro upřesnění si jen uveďme, že banka původně zamýšlela pokračování
v tisku již započaté číselné řady, kdy 22. dubna 1992 schválila přiřazení sérií M 24–M 48, k jejichž tisku ale nedošlo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.